Ottův slovník naučný/Polygonometrická methoda
Ottův slovník naučný | ||
Polygonatum | Polygonometrická methoda | Polygonum |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Polygonometrická methoda |
Autor: | František Novotný |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 173. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Polygonometrická methoda měření polního nazývá se způsob měření podrobného pro plány polohopisné, určuje-li se poloha jednotlivých bodů, které tvoří hranice parcell pozemkových a stavebných, obyčejně pravoúhlými souřadnicemi vzhledem ke stranám sítě mnohoúhelníkové (polygonové), položené podél silnic, cest, potokův a ulic. Poloha vrcholů polygonové sítě nebo poloha t. zv. polygonových bodův určuje se pravoúhlými souřadnicemi z měřených přímo stran sítě polygonové a úhlů vrcholových. Délky stran měří se latěmi nebo pásmem měřickým; úhly vrcholové pak theodolitem ve skupinách a řadách. Odtud též název methoda theodolitová. Pravoúhlé souřadnice polygonových bodův usnadní rýsovati přesně jednotlivé listy sekční plánu polohopisného. Polygonová síť připojena jest k síti trigonometrické, která tvoří základ celého měření. Vrcholy sítě trigonometrické (trojúhelníkové) určí se rovněž pravoúhlými souřadnicemi, vzhledem k dané nebo vhodně volené soustavě pravoúhlých os. Z té příčiny nazývá se tento přesný způsob měření polního též methoda polygonometrická a trigonometrická. Jest předepsána pro nové měření katastrálné a plány polohopisné na Moravě. Srv. Müller-Novotný, Kompendium geodésie a sfér. astronomie, díl II. Nov.