Ottův slovník naučný/Poltava
| Ottův slovník naučný | ||
| Polt | Poltava | Pölten |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Poltava |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 163–164. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Poltava |
|
Poltava, rus. gubernské a új. město, leží při řece Vorskle a při dráze Charkovsko-Nikolajevské a má 53.060 ob. (1897), většinou pravoslavných, ale také mnoho židův a něco Němců. Jest tam 19 kostelů ruských, 1 kat., 1 evang., 2 synagogy. U města jest mužský klášter, založený r. 1650, a poblíž něho pomník na památku bitvy svedené r. 1709, známý jménem „Švédské mohyly“. Také v městě samém jsou 2 pomníky na počest této bitvy. V P-vě jest kadetní ústav, ústav šlechtičen, muž. i žen. gymnasium, reálka, duchovní seminář, ranhojičská i zahradnická škola, četné ústavy humánní a peněžní, 2 divadla, 3 časopisy, národní dům „Gogolův“. P. má přímé a široké ulice, krásné sady, telefonní spojení. Továren a průmyslových závodů jest 96. Proslulý jest „iljinský“ trh v čci každého roku, ač význam jeho proti dřívějšku značně poklesl (obrat 45,000.000 rub. r. 1864, r. 1895 pouze 2½ mill. rub.). Městské důchody činily r. 1895 193.532 rub., vydání 203.102 rub. P. jest sídlem biskupa. — Vznik P-vy klade se obyč. do XII. stol., avšak novější mínění přičítá jej době mnohem pozdější. Poprvé se připomíná P. r. 1430. „Iljinský“ trh byl tam přenesen r. 1852 z Romen. R. 1803 zřízena eparchie poltavská. U P-vy svedena byla 27. čna (8. čce) 1709 rozhodná bitva mezi králem švédským Karlem XII. a carem Petrem Vel. Skončila se úplnou porážkou vojska Karlova.
Poltavská gubernie leží mezi 31° 2′ a 36° 3′ v. d. Gr. a mezi 48° 41′ a 51° 8′ s. š., ohraničena jsouc na z. a jz. Dněprem proti gub. kijevské, chersonské a jekatěrinoslavské; na v. sousedí s gub. charkovskou, na s. s gub. kurskou a černigovskou. Má rozsah od sev. k j. 277 km, od j. k v. asi 384 km, plochu 49.896 km² a 2,794.727 obyv. (1897, 56 na 1 km²). Jest to nížina, sklánějící se od s. a sv. k Dněpru. Místa nejdále od Dněpru položená mají absol. výšku 170—200 m, místa při Dněpru 85—100 m. Protékají ji řeky: Trubež, Supoj, Sula, Psel, Vorskla a Orel, vesměs přítoky Dněpru. Krajina jest z větší části bezlesá step, ale s půdou velmi úrodnou. Podnebí jest kontinentální. Teplota pohybuje se v extrémech +35° až −25° (prům. roč. teplota 7,6°); množství srážek činí prům. 50 cm. Nejvíce prší v čnu. Suchá léta jsou dosti častá. Z půdy připadá 66½ % na pole, 22,7 % na louky, 5,8 % na les. Předním zaměstnáním obyvatelstva jest orba. Polních hospodářství jest asi 380.000. Pěstuje se hlavně obilí, pak pohanka, proso, brambory, konopí, řepka, tabák, hrách, kukuřice, len. V sadech pěstuje se ovoce, v zahradách zelenina. Asi 5½ % všech hospodářů zabývá se včelařstvím s ročním užitkem 757.000 rublů. Chov dobytka jest značný. Při Dněpru a Vorskle provozuje se rybářství. Průmysl jest dosud málo vyvinut. Velikých továren (s roč. výrobou vyšší než za 1000 rub.) bylo r. 1896 841 s produkcí za 23 mill. rub. roč. a s 9211 dělníky. Nejčetnější jsou mlýny, pak tabákové továrny, vinopalny, pivovary, cukrovary a j. Mezi drobnými řemeslníky nejčetnější jsou krejčí a kováři. Obchod vede se hlavně s obilím, dobytkem, lihovinami, vlnou, kožemi. Jeho střediska jsou P., Kremenčug a Romny. Železnic jest 500 km. V celé gubernii jest 14.650 osad. Obyvatelstvo jest podle národnosti z 95 % maloruské; ostatek připadá na židy, Velkorusy, Poláky a Němce; pravoslavných jest 97 %. Středních škol je 23 (v tom 3 gymnasia mužská, 5 ženských, 3 reálky), odborné 4, nižších 994. Všeho žactva bylo r. 1895 59.396. Poltavská gubernie dělí se na 15 újezdů: poltavský, gadjačský, zolotonošský, zěnkovský, kobeljacký, konstantinogradský, kremenčugský, lochvický, lubenský, mirgorodský, perejaslavský, pirjatinský, prilučský, romenský a chorolský. Poltavská gubernie opanována byla r. 1331 od Litvanů, r. 1667 připadla nazpět k Rusku. V nynějším útvaru byla organisována r. 1803.
Poltavský újezd má rozsah 3398 km² a 215.427 ob.