Ottův slovník naučný/Politeo

Ottův slovník naučný
Politeama	Politeo	Politesse

Údaje o textu
Titulek:	Politeo
Autor:	Stjepan Radić
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 108. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Politeo Dinko (* 31. květ. 1855 v Starém Gradě na ostrově Hvaru). Gymnasium vystudoval ve Spljetě. Již r. 1871 počal psáti do novin, později i do zaderského »Národního Listu«. R. 1871 a 1872 studoval theologii, ale zanechav jí, byl supplentem v Dubrovníce, kde zůstal dva roky a dále dopisoval do zaderského »Nar. Listu«. Z Dubrovníka počal také psáti do záhřebského »Obzoru«, zastávaje se pochorvatštění středních škol v Dalmácii. Psal také mnoho do terstského »Il cittadino« ve smysle antiklerikálním, ale když mu články v chorvatském duchu psané nebyly uveřejněny, přestal sem dopisovati. Ač tehdy v rodném městě P-vě nebylo ani pět stoupencův strany chorvatské, P. přece v odcizeném městě již jako dítě přilnul k chorvatské myšlence. O prázdninách r. 1873 s velikým nebezpečím účastnil se prvých přímých voleb do říšské rady. R. 1874 a 1875 byl na nově založené chorvatské universitě v Záhřebě. Odtud dopisoval »Nar. Listu« a iniciativou Pavlinovićovou a svého rodáka Biankiniho stal se stálým spolupracovníkem. Byl dříve stoupencem národní strany (dalmatské), později přívržencem Makance, zástupce chorvatsko-srbské jednoty. Pro přednášku o italském básníku Ugu Foscolu byl relegován z university. R. 1875 stal se členem redakce »Nar. Listu« v Zadru, kde zůstal do r. 1883. Zároveň počal psáti literární články do záhřebského »Vience« a dopisoval i o rakouských věcech se zvláštním vzhledem na chorvatskou otázku tehdy v nejváženějším italském listě »La Perseveranza«. R. 1880 složil professorskou zkoušku na štýrsko-hradecké universitě z klassické filologie. Píše opposičně proti místodržiteli Jovanovići, byl proto náhle přeložen na gymnasium koperské. P. vzdal se úřadu a zůstal v Zadru. R. 1884 přestěhoval se do Spljetu, kde založil »Narod« se stejným programmem jako »Nar. List« a s ohledem na záležitosti spljetské. Redigoval jej do r. 1889. Tehdy nabízené místo professora odmítl a požádal od krále odpuštění právnických studií. Obdržev to, složil v jednom roce všechny tři státní zkoušky. Téhož roku byl pozván za redaktora »Obzoru«. R. 1894 vydal brošuru Za istinu proti proračunskom govoru dra Pliverića (Pro pravdu proti rozpočtové řeči dra Pliveriće). Tu velikými črtami vylíčil politický život Chorvatska v době ústavní. Tehdy byla dávána jedna jeho komedie: Marija Stančićeva. R. 1893 stal se ze Záhřeba hlavním spolupracovníkem puljského listu »Il diritto croato« později nazv. »Il Pensiero Slavo«, dnes »La Pensée Slave« (v Terstu). Roku 1894 přestoupil z redakce »Obzoru« do redakce »Hrvatské«. V téže době vydával čtrnáctidenník »Mlada Hrvatska». V l. 1895—96 procestoval Dalmácii a po této cestě oslepl. Od té doby P. diktuje své články a to pracuje pro záhřebské listy »Obzor«, »Hrvatska«, »Agramer Tagblatt«, pro terstskou »Edinost«, »Narodni List«, »Crvenou Hrvatsku« a do nedávna psal i do vídeňského »Süden« i do »Pensée Slavě« a literární věci do »Vience«, do »Prosojeti« i do sarajevské »Nadi«. Leckterou sobotu vyjde až 9 jeho článků v různých novinách.

Jak sám počítá, napsal asi 10.000 článkův. Psal mnoho o připojení Dalmácie k Chorvatsku, o železniční otázce dalmatské, o otázce jazykové, o věcech isterských, o biskupu Strossmayeru a články, v nichž jsou nekrology takřka o všech chorvatských předácích jeho doby. P. chová v rukopise nástin chorvatských literárních dějin se zvláštním zřetelem na dějiny politické. — Ve svých citech P. kolísá se mezi chorvatským anebo dokonce dalmatským partikularismem a mezi nejasným ideálem vzájemnosti slovanské; ve svém smýšlení podlehl konečně nadobro tradicím katolickým a svým vzorům italským; ve své činnosti přechází od krajního radikalismu ke krajnímu opportunismu. O sporu chorvatsko-srbském nepíše ani hluboce ani klidně; o velikých reformách v říši a v Evropě mluví příliš všeobecně; sociálních a národohospodářských otázek sotva se dotýká. Politický význam P-eův klesl před jeho smrtí, neboť se přežil. Počátkem však let devadesátých minulého století byl nejlepším jihoslovanským novinářem a nejploclnějším zůstal posud. Politeo jest poitalštěné příjmení chorvatského jména Picinić nebo Pecinić. -d-