Ottův slovník naučný/Polštář
Ottův slovník naučný | ||
Polšnik | Polštář | Polště |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Polštář |
Autor: | Jiří Soukup |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 163. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Polštář |
Polštář (z něm. Polster): 1) P., poduška, na které se líhá nebo sedá a jež bývá nacpána peřím, žíněmi, chlupy a pod. — 2) P. č. podlažnice (něm. Unterlagshölzer) jsou dřevěné trámce, jež kladou se na zásypu, aby na nich mohla býti přibita podlaha. P-e nutno klásti ze dřeva úplně vyschlého, které musí býti na dvou protilehlých stranách hladce otesané neb řezané. P-e mají býti až do délky 8 m z celistvých kusů, profilu 10/12 cm. Kladou se na plocho úplně vodorovně a nehybně. Místo p-ů lze upotřebiti i fošny profilu 5/15 cm. Rum zásypu musí přiléhati k p-ům a býti vyrovnán s hořejším jejich lícem. Sp.