Ottův slovník naučný/Poitou

Ottův slovník naučný
de Poitiers	Poitou	z Poitou

Údaje o textu
Titulek:	Poitou
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 17–18. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Poitou

Poitou [poatú], býv. provincie jihozáp. Francie, zabírala asi nynější departementy Vienne, Deux, Sèvres a Vendée. Hl. m. bylo Poitiers. Jméno má krajina od kmene gallského, zvaného latinsky Pictones nebo Pictavii. Římané dobyvše krajiny této spojili ji s provincií zv. Aquitania secunda, ok. r. 470 dobyli jí Visigoti a r. 507 Frankové. V IX. stol. hrabata Poitouští přijali titul vévod Aquitanských a znamenitě rozšířili své panství. R. 1137 Eleonora, dědička Aquitanie, vstoupila v sňatek s Ludvíkem VII., králem francouzským, ale r. 1152 byla od něho zapuzena; pojala pak za manžela Jindřicha Plantageneta, hraběte z Anjou, který stav se r. 1154 králem anglickým, připojil všechny vlastní francouzské državy i své manželky ke koruně anglické, která se tím dostala v držení celé západní poloviny Francie. Bylo třeba tří set let krvavých bojů, než byla napravena chyba Ludvíka VII. R. 1204 zmocnil se P. král francouzský Filip II. August, r. 1356 vítězstvím Černého prince u Poitiersu přešla P (mírem v Brétigny r. 1360) znova do rukou anglických. R. 1374 opět Angličané z P. vypuzeni; r. 1385 počala se opět dlouholetá válka mezi Anglií a Francií, až r. 1412 mírem v Auxerre P. trvale připojena k Francii.