Ottův slovník naučný/Pohrobek
Ottův slovník naučný | ||
Pohrlitz | Pohrobek | Pohrudnice |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pohrobek |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 5–6. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Pohrobek |
Pohrobek (lat. postumus, mylně následkem nesprávné etymologie posthumus) nazývá se dítě narozené po smrti otcově. V právě římském nazývalo se tak i dítě narozené sice ještě za života otcova, avšak teprve po zřízení testamentu. Ve starším právu římském p-bci jakožto personae incertae (osoby, jež si testator při zřízení testamentu nemohl představiti jako určitá individua) nemohli býti ustanoveni za dědice. Teprve později připouštěny byly ze zásady té výjimky, až konečně Justinián ustanovil, že jmenování kteréhokoli postuma dědicem jest vždycky platné, předpokládajíc, že postumus v době smrti zůstavitelovy jest zde alespoň jako plod v životě mateřském. Podle práva rak. (§ 138 ob. zák. obč.) p. jest dítětem manželským, narodí-li se nejdéle v desátém měsíci po smrti otcově.