Ottův slovník naučný/Pohár
Ottův slovník naučný | ||
Poháňka | Pohár | Pohl (obec) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pohár |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1046. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Pohár |
Pohár, koflík, sklenice z různé hmoty (kovu, dřeva, slonoviny, rohu, kamene, skla a j.), nahoře širší než dole, bez nohy neb o noze jen krátké. V mythu egyptském, medsko-perském i řeckém symbolisuje hojnost a mívají jej héróové moudrosti, moci a síly. Jakožto symbolu moudrosti užíváno p-u i k věštění (1. Mojž. 44, 5). Proslulý byl též Džemšídův pohár (v. t.) podání staroperského; na podání tom se zakládala i podání o p-ech jiných, na př. o p-u Josefově. Řekům sluly p-y skyfos a kantharos; robili je ze dřeva, z hlíny a z kovu a pomalovávali je, i reliefy je zdobili. Římané doby císařské dávali si je vyráběti i z drahokamů; od nich dochovaly se nás zvl. p-y skleněné a stříbrné. Národové severnější užívali p-ů s oblibou. Zvláště bohatě si je zdobili za renaissance. Také různé dobrodružné tvary jim dávali, tvar ženské sukně s hlavou na vrchu míval p. poklopený. Později také vyráběny p-y kouzelné, o dvojité stěně a p.