Podolská gubernie, jedna z jihozáp. gubernií Ruska, mezuje na z. s Haličí, při čemž v délce 180 km tvoří hranici ř. Zbruč, levý přítok Dněstru, na s. s gubernií volyňskou, na vých. s gub. kijevskou, na jv. a j. s gub. chersonskou a na jz. s gub. bessarabskou, od které jest oddělena ř. Dněstrem. Plocha její měří 42.018,5 km2, povrchový ráz jest velmi rozmanitý hlavně následkem četných údolí říčních. Celkem gub. tvoří zvýšené plateau, sklánějící se mírně od sz. k jv. a prostoupené četnými i hlubokými říčními dolinami, které prodlužuje se na s. do gub. volyňské, na sv. do kijevské a na záp. splývá se zvýšeninou haličskou, avšak s Karpatami nesouvisí ani horopisně ani geologicky. Nejvyšší body jsou na sz. v újezdě proskurovském (357 m n. m.), letičevském (359 m n. m.) a litinském (335 m n. m.). V hlubokých údolích řek půda snižuje se na 120 m n. m. Jižní čásť gub. při Dněstru a jeho přítocích jest celkem více rozryta a rozčleněna než čásť severní. V újezdě kamenecko-podolském táhne se pásmo příkrých pahorků zvané hory Miodoborské. – Celá gub. přísluší k úvodí Dněstru a Bugu. Dněstr náleží sem v délce 443 km od ústí ř. Zbruče až k ústí Jagorlyka, tvoří přirozenou hranici s gub. bessarabskou a je v celé délce splavný. Důležitější jeho přítoky jsou: Zbruč, Smotrič, Ušica, Kaljus, Ljadava, Murafa a Jagorlyk, vesměs nesplavné. Bug teče gubernií v délce 542 km, není splavný a teče zvolna břehy močálovitými. Jezer v gub. není, z močálů největší prostírá se při řece Volku v új. proskurovském; v údolí Bugu a jeho přítoků jest mnoho rybníků. – Půda jest většinou černozemní a vesměs úrodná, pouze v új. letičevském jest hlinitá a písčitá a na jihu gub. místy vápenitá. – Geologické složení jest velmi rozmanité. Při Bugu a některých jeho přítocích vyskytuje se žula, v hlubokém údolí Dněstru a jeho poboček jsou vrstvy silurní a křídové, největší čásť gub. pak pokryta jest miocénem. Z užitečných nerostů vyskytují se stavební kameny, sádra, lithografický kámen a j. – Podnebí jest teplejší než ve většině ostatního Ruska evropského. Nejtepleji jest v údolí Dněstru, kde může provozovati se i vinařství, kdežto na náhoří na z. a v. jest mnohem chladněji, tak že na př. v Kamenci při Dněstru jest průměrná roční teplota +8,6°C, kdežto ve Volkovincích na náhoří jest jen +6,8 °C. Srážek padá zde dosti, avšak ne každým rokem, nejvíce dešťů bývá na jaře, roční jejich výše činí do 61 cm. – Květena a zvířena nevykazují žádných zvláštností, lesy jsou téměř vesměs listnaté. – Obyvatelův jest 3,031.513 (1897), t. j. 72 na 1 km2. Mezi nimi převládají Malorusové (80%), Židů jest 13,3%, Poláků 4%, dále je zde 22.061 Rumun, 7322 Mazurové, 2864 Němci, 244 Češi a 277 jiné národnosti. Podle náboženství jest 74% pravoslavných, 5% rozkolníků, 6% katolíků, 13,3% židů, 1,4% evangelíkův. Chrámů pravoslavných jest 1645, klášterů 11, katol. kostely a kaple 202, evangelické chrámy 4, mečeta 1, synagog 89 a židovských modliteben 431. Osad jest 1716, z nich měst 17, roční přírůstek obyvatelstva činí 2%, cizinců je 9986. – R. 1896 bylo v gub. všech škol kromě židovských 1762, mezi nimi 3 chlapecká gymnasia, 1 dívčí, reálná škola, dívčí progymnasium, kněžský seminář, 4 duchovní školy chlapecké a 2 dívčí atd. Všech žákův jest 88.783, t. j. 1 žák na 34 obyv., proti r. 1887 počet žáků téměř se zdvojnásobil. Veřejných knihoven jest 5. Nemocnic jest 163 s 1629 lůžky, téměř v každém městě jest chudobinec a opatrovna, mimo to jest v gub. řada dobročinných zařízení a společnosti. – Hlavním zaměstnáním obyvatelstva je zemědělství. Orná půda zaujímá 2,836.737 ha, louky a pastviny 235.096 ha, lesy 467.912 ha a ostatní užitková půda 263.479 ha. Průměrná roční žeň činí: 3,2 mill. hl žita, 4,7 mill. hl pšenice, 1,5 mill. hl ječmene, 4,3 mill. hl ovsa, 0,5 mill. hl pohanky, 0,4 mill. hl prosa, 1,3 mill. hl kukuřice, 0,2 mill. hl hrachu, 1,1 mill. hl bramborů, 28 mill. q cukrovky. Sena klidí se ročně do 12 mill. pudů. – Bohata jest gub. ovocnými sady, zvláště na březích Dněstru, mezi Chotinem a Jampolem, ačkoliv ovocnářství jest proti dřívějšku v úpadku. Úhrnem ovocné zahrady zaujímají 39.790 ha plochy, i pěstují se hlavně jablka, hrušky, švestky, ořechy, višně a třešně, méně broskve a meruňky. Po zahradnicku pěstují se i jahody a maliny. Silně v poslední době se rozvinuje vinařství, zvláště v új. baltském a olgopolském, vinice zaujímají 483 ha a roční výtěžek vína jest 32.547 hl proti 2337 hl v r. 1885. Zelinářství provozuje se většinou v okolí měst, zahrady zelinářské měří úhrnem 141.361 ha, pěstují se velikou měrou melouny, dýně, okurky, zelí atd. S ovocem a zeleninou provozuje se rozsáhlý obchod, tak že z jediného novoušického újezdu vyváží se jich roč. do 300.000 pudů. V tomto újezdě jest také rozšířeno pěstování tabáku, jehož sbírá se ročně 308 t. V rozkvětu jest rovněž i včelařství, zvláště v új. proskurovském, baltském a novoušickém, úlů jest 87.299 a těží se ročně 291.750 kg medu a 86.460 kg vosku. – Dobytka se počítá: 476.951 kůň, 564.306 skotu, 738.483 ovcí, z nichž 47.603 s jemnou vlnou, 427.477 vepřův a 8726 koz, hřebčinců jest 43, mezi nimi veliký státní hřebčinec. – Domácí průmysl zaměstnává do 6000 osob s roční výrobou do ½ mill. rublů, zvláště důležita jest výroba kožichův, obuvi, zboží koženého, hliněného a dřevěného. Závodů průmyslových jest 5171 s 28.501 děl. a roč. výrobou za 37,945.010 rub., mezi nimi jest 46 cukrovarů, 83 lihovary, 4156 mlýnů, 40 továren na sukno, 68 na zboží kožené, 27 mydláren, 18 svíčkáren, 17 pivovarů, 11 továren na tabák atd. – Každým rokem vzrůstá obchod gub. Obchod vnitřní soustřeďuje se na 32 výročních trzích, jejichž obraty dosahují 5 ½ mill. rublů. S okolními guberniemi a s cizinou jest p. g. v obchodních stycích po železnicích a zvláště po řece Dněstru, na kterém jest 32 přístavův. Do ciziny vyváží se zboží za 2 mill. rub. a dováží z ciziny za 1 mill. rub. Hlavním předmětem obchodu jest pšenice, oves, mouka, cukr, líh a kůže. Železnice měří 698 km, silnice 3300 km, takže pro čilý obchod gubernie jest zvláště železnic citelný nedostatek. – Hlavní obchodní místa jsou: KamenecPodolsk (zároveň město gubernské), Mogilev a Balta. – Gubernie dělí se na 12 újezdův. Tšr.
PD old 70