Ottův slovník naučný/Podlažice
Ottův slovník naučný | ||
Podlázky | Podlažice | Podlažka |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Podlažice |
Autor: | Josef Šmíd |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1014. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Podlažice |
Podlažice, ves v Čechách při potoce Žejgru[red 1], hejtm. a okr. Chrudim, fara a pš. Chrasť[red 2] u Chrudimě; 91 d., 611 ob. č. (1900), fil. kostel sv. Markéty ze sklonku XVII. stol., popl. dvůr, pivovar biskupství královéhradeckého, mlýn, koželužna, cihelna a sýrařství. V 1. pol. XII. stol. založen zde chudý benediktinský klášter, který r. 1421 zbořen byl Tábory. Na jeho rumišti založil r. 1696 biskup Jan Fr. Milčín z Talmberka kostel sv. Markéty. Z kláštera podlažického zachována je v kathedrále královéhradecké cínová křtitelnice r. 1406 zhotovená, v král. knihovně ve Štokholmě pověstný Codex Grandis[red 3], jehož původ klade se do let 1238–45, v museu chrudimském krucifix, pokládaný za jednu z nejstarších památek v Čechách. Jos. Šmíd.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Žejbro.
- ↑ Chrast.
- ↑ Codex gigas.