Ottův slovník naučný/Podjezd

Ottův slovník naučný
Podjestřebí	Podjezd	Podkamień

Údaje o textu
Titulek:	Podjezd
Autor:	Jindřich Fialka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1008. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Podjezd

Podjezd sluje obyčejně v pozemním stavitelství otvor, kterým mohou pod nějakým domem vozy projížděti a pod podlahou některého patra – obyčejně prvého – podjížděti. Tím, jak veliká frequence se může očekávati v místech, kde se zřizuje p., řídí se jeho výměry, zpravidla však třeba počítati na to, aby kromě prostoru pro naložený vůz zbývalo ještě dosti prostoru pro pěší. Ale poněvadž světlé výměry otvoru jsou závislé na stabilitě konstrukcí nad otvorem se nacházejících, jakož i na vnitřním dělení budovy, v níž Podjezd jest zřízen, proto má-li p-em spojiti se celá ulice na křižovatce, třeba upraviti otvorů několik vedle sebe, ve kterém případu přepážku mezi otvory tvoří buď plná zeď nebo jen pilíře, které se kladou pod důležitá místa a zdi budovy svrchní. Otvory mezi pilíři i místa pod hlavními a středními zdmi přepnou se pásy a celá prostora p-u přiměřenými klenbami.

U budov monumentálných dělává se před hlavními vchody kryté loubí, obyčejně jako výstavek před hlavní frontou, aby přijíždějící mohli vystoupiti, jsouce chráněni i za nepohody, a takové přístavky slují též p-y. Tyto jsou otevřené se dvou nebo se tří stran a nad nimi zřizují se obyčejně terasy.

U drah, jejichž nivelleta jest nad okolním terrainem, křižovatky se silnicemi bývají často zprostředkovány též p-y, klenutými objekty, ležícími svou osou napříč s osou násypu. Fka.