Údaje o textu
Titulek: Podium
Autor: Jindřich Fialka
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1007–1008. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Podium (lat.), výstupek, slove každý povýšený výstavek určený k účelům hudebním, přednáškovým nebo divadelním, hlavně vyskytující se v učebnách a koncertních síních. Každé p. skládá se obyčejně z vodorovné polohy prken těsně vedle sebe kladených, podobajících se podlaze. Rovina této podlahy podpírá se rozličným způsobem strojbami, které se různě zřídí podle účelu, k němuž p-ia se upotřebí. Ve školách bývají p-ia as 1,50 až i přes 2 m široká a tak dlouhá, aby z každé strany přesahovala tabuli po délce as na 60 cm. Prkna p-ia přibíjejí se na laťové polštáře kladené ve vzdálenosti as 1 m od sebe a podepřené as 20 až 30 cm vysokými stoličkami nebo jen laťovými sloupky. Vrchní prkna podeprou se se stran prkny na šířku postavenými a s jedné čelné strany nebo ještě z předu zřídí se přiměřený stupeň. Aby vzduch mezi podlahou a p-iem mohl obíhati, doporučuje se zříditi přiměřené otvory v prknech stojatých.

Hudební p., je-li menší, zřizuje se podobně jako p. v učebnách, je-li větší, dělává se stupňovitě, by účinkující mohli sledovati dirigenta. S ohledem na větší zatížení musí se říditi i zpodní kostra, na níž podlaha p-ia jest připevněna. Bývá to od tesaře z přiměřených trámců zhotovený podstavec, jehož sloupky jsou bezpečně opřeny proti zvrtnutí. Podlahy p-ií buď se drážkují, nebo mezi prkna se vkládají lišty do vyhoblovaných drážek.

P. v divadlech slove ta čásť nejpřednějšího jeviště, která při spuštěné oponě přečnívá do hlediště; mnohdy toto jméno přenáší se na celou podlahu jeviště. Toto p. má od předu do zadu stoupati as 4%. U anglických divadel slula p. nejnižší řada sedadel v přízemí.

P. slove též každý povýšený ochoz neb estrada, na př. průběžný výstupek před křesly v choru presbytáře kostelů residenčních. Fka.