Ottův slovník naučný/Podhořany

Ottův slovník naučný
Podhoráci	Podhořany	Podhorce

Údaje o textu
Titulek:	Podhořany
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1005–1006. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Podhořany u Ronova
Související články ve Wikipedii: Podhořany u Nových Hradů, Podhořany

Podhořany: 1) P., ves v Čechách, hejtm. a okr. Čáslav, fara Turkovice; 88 d., 574 ob. č. (1890), pš., cihelna a mlýn. Alod. statek má 698,01 ha půdy; náleží k němu zámek s kaplí sv. Jana, dvůr, pivovar, lihovar, majetek A. Welze. Za krále Václava IV. seděl na tvrzi Markvart z Vartemberka, potom Ješek z Chlumu, r. 1461 Dorota z Tloskova prodala P. Slavatovi a Janovi bratřím z Chlumu a Košumberka, z jejichž nástupců Diviš Slavata prodal je opět (1541) Jiříkovi z Gerstorfu, za něho připojeny k Cholticům. Od r. 1727 vystřídali se majetníci rychle po sobě, konečně od r. 1798 seděli zde Pachtové z Rajova, sv. p. Jan Nep. de Fin, od r. 1840 jeho manželka roz. Auersperkova, po ní Anežka hr. Kinská a od r. 1859 A. Welz. – 2) P. ves t., hejtm. a okr. Vysoké Mýto, fara a pš. Nové Hrady u Vys. Mýta; 31 d., 173 ob. č. (1890). – 3) P., Pohořany (Pohorschan), ves t., na úpatí Dlouhého vrchu, hejtm., okr. a pš. Litoměřice, fara Žitenice; 88 d., 466 obyv. n. (1890). – 4) P. nad Vltavou, ves t. při lev. bř. Vltavy, hejtm. Slaný, okr. Velvary, fara Vepřek; 19 d., 122 ob. č. (1890), pš. v místě.

5) P., Podhorján (Podhering), ves v Uhrách, župa Bereg, okr. Mukačovo; 838 ob., z nichž je 597 Rusínů, 132 Němců (1890), řeckokatol. kostel; výroba kamence a berlínské modři.