Ottův slovník naučný/Podbořany

Údaje o textu
Titulek: Podbořany
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 997–998. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Podbořany
Č. 3227. Znak města Podbořan.

Podbořany (Podersam), starožitné město v Čechách, na želez. dráze Duchcov-Plzeň-Eisenštein, má 261 d., 41 obyv. č., 2479 n. (1890). P. jsou sídlem okr. hejtm. a soudu, finanční stráže, četn., pošt. a telegr. stanice, cejchov. úřadu, mají far. kostel sv. Petra a Pavla z r. 1592 (původní byl již ve XIV. stol. far.), radnici, 5tř. školu obec. a 3tř. měšť pro chlap. a dív. a průmysl. pokrač. školu, lékárnu, měst. spořitelnu, úvěrní a záloženský spolek, výrobu strojů, továrnu na hliněné zboží, dva mlýny a dosti živé trhy na obilí a chmel. Tu a v okolí pěstování chmele a směrem k N. Vsi ložiska kamen. uhlí. Alod. pan. P. s Rohozcem (1814,43 ha) se dvorem a pivovarem drží firma Hille a Dittrich v Březnici (Kr. Březně). Na přímluvu p. Krištofa hr. Šlika ml. Rudolf II. povýšil (1576) P. na městečko s erbem městským (vyobr. č. 3227.): v modrém štítě stříbrná městská zeď se stínkami, branou otevřenou a mříží vzdviženou; za zdí dvě čtverhrané věže se stínkami, cihlovými střechami a zlatými makovicemi; mezi věžemi uprostřed spatřuje se rodinný erb pánů z Gutšteina – tři jelení parohy ve zlatém štítě. P. byly dávným zbožím klášt. postoloprtského až do jeho zničení (1420). V XVI. stol. drželi P. hrabata Šlikové, z nichž Krištof prodal je (1586) Krištofovi ryt. z Fictumu. Z nástupců jeho Jetřich účastnil se bouří stavů čes., začež odsouzen vedle král. výpovědi (1623) ke ztrátě třetiny jmění. Pozůstalá po něm vdova Helena Kateřina opět provdaná Mangoltová, jsouc katolička, slíbila vychovávati dítky v téže víře, i ponechán jí statek P., jejž r. 1626 pro dluhy prodala Juliovi Jindřichu knížeti Saskému. Tento r. 1689 odkázal značně rozšířený statek P. své dceři, provdané za Ludvíka Viléma Badenského, při kterémžto rodě zůstal do r. 1771, kdy dostal se ke komoře královské. Roku 1837 koupil P. ryt. Schreiter ze Schwarzenfeldu a po něm Robert starohrabě Salm-Reifferscheid, od jehož dědiců zakoupila jej r. 1900 firma Hille a Dittrich. V l. 1590 a 1720 skoro celé město lehlo popelem, r. 1647 utrpělo mnoho skrze Švédy a r. 1762 skrze Prušáky. – Okr. soud. má 312,89 km2, 3946 d., 371 ob. č., 26.421 n., 2 jiné národ.; z 26.843 přít. obyv.: 25.824 katol., 59 evang., 958 žid., 2 jiného vyzn.; z těch je 12.961 muž., 13.882 žen. – Okr. hejtmanství, k němuž náležejí okr. soudy Jesenice a P., má 577,96 km2, 6380 d., 1064 ob. č., 40.604 n., 2 jiné národ., z 41.737 přít. obyv. 40.172 katol., 67 evang., 1496 žid., 2 jiného vyzn.; z těch 20.126 muž., 21.611 žen. (1890).