Ottův slovník naučný/Počátky

Ottův slovník naučný
z Počátek	Počátky	Počberné

Údaje o textu
Titulek:	Počátky
Autor:	Václav Petrů, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 987–988. Dostupné online.
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Počátky
Související články ve Wikipedii: Počátky (Čestice), Počátky (Chotěboř), Počátky (Seč)

Č. 3213. Znak města Počátek.

Počátky: 1) P., okr. město v hejtm. pelhřimovském, při samé hranici moravské, má 364 d. s 2829 ob. č. (1900), děkanský kostel sv. Jana Křt., o němž se činí zmínka již r. 1354, měsťanské školy chlapecké i dívčí, pokrač. školu řemeslnickou, městskou radnici, pivovar, občanskou a okr. záložnu, továrnu na sukna, škrobárnu, mlýn a pilu s elektrickým pohonem, poštu, četnickou stanici, okresní nemocnici a jiné. Na přímluvu jejich pána, Adolfa Vratislava hrab. ze Šternberka, a jeho manželky Anny Lucie Slavatovny z Hradce cís. Leopold povýšil (1698) P. na město, při čemž udělil jim erb městský (vyobr. č. 3213.): modrý, kolmo rozštěpený štít; v pravé polovici spatřuje se rodinný erb šternberský – zlatá hvězda o 8 paprscích, pod ní zlatá písmena A. W. = Adolf Wratislav, v levé pak rodinný erb pánů z Hradce – zlatá růže pětilistá – a pod touto zlatá písmena A. L. = Anna Lucie. Erb zdoben jest zlatou korunou a po obou stranách jeho vznášejí se, držíce jej, dva andělé. – Karel IV. daroval P. Janovi hrab. z Hardeka, r. 1389 však byly prodány Jindřichovi III. z Hradce, při jehož rodě se vyvinuly záhy v zámožné a důležité město pohraničné, které setrvalo při víře katolické. Ve válkách husitských P. r. 1423 byly od Táborův opětně, ale bez úspěchu obléhány, ačkoli se občanstvo bránilo jen za hradbami dřevěnými. Roku 1439 Menhart z Hradce udělil Počáteckým za mužnou tuto a udatnou obranu právo, obehnati město zdi a příkopy. Po vymření pánů z Hradce po meči provdala se Lucie Otilie r. 1602 za Viléma Slavatu, čímž P. připadly k rodu tomuto, při němž se sousední Žirovnicí věrně setrvaly. Tato Lucie Otilie učinila r. 1619 Počáteckým milost, aby měšťané uvnitř hradeb usedlí směli vařiti pivo. Rovněž spojila P. se Žirovnicí v jediné panství. Slavatové, uvedše jesuity do Jindř. Hradce, postoupili jim právo podací na své fary, a tak dosazování do P-tek faráři od kolleje jesuitské. Po zrušení řádu právo podací připadlo Matici náboženské. Ve válce třicítileté trpělo město mnohé a těžké nátisky od vojů císařských i cizích, bylo od Švédů vypáleno a vydrancováno a konečně r. 1646 od císařských zpět dobyto, při čemž všecka privilegia a svobody městské přišly k takovému zrušení, že byly od Slavatův a jejich nástupců znovu obnoveny. Když pak r. 1693 Slavatovna Anna Lucie provdala se za Josefa Vratislava ze Šternberka a rod Slavatův po meči vymřel, P. se Žirovnicí připadly Šternberkům. Ve válce sedmileté a potomních válkách s Napoleonem P. byly nejednou vojen. průvody těžce zkoušeny a r. 1805 po bitvě u Slavkova osazeny vojskem francouzským. Roku 1821 byly stiženy ohromným požárem, v němž 203 domy lehly popelem; avšak město se znenáhla opět zotavilo, tak že náleží v přítomné době k nejpokročilejším městům na vysočině Českomoravské. V P-kách od starodávna kvetlo řemeslo soukenické. jímž občanstvo domohlo se značné zámožnosti. Po zániku řemesla toho v městech jihočeských provozováno bylo soukenictví v P-kách dále, hlavně po továrnicku, což děje se v továrně Brdlíkově až posud. Ostatní občanstvo živí se dílem vzděláváním polí, dílem drobnými řemesly a čilým obchodem. V P-kách narodili se Jan Tomáš Pešina z Čechorodu (1629–81) a Jakub Škoda (1835–86). – Východně od P-tek, asi 1 km cesty, těsně při hranici moravské, 770 m n. m., na rozhraní vod moře Černého a Severního, vypínají se v poloze romantické lázně Svatokateřinské, jejichž voda dostupuje pouze 6°R teploty a jest neobyčejně čistá, tak že dlouho se nekazí. Pů. – Okr. soud má 159,70 km², 1760 d., 14.020 ob. č., 13 n.; ze 14.038 přít obyv. 13.723 katol., 213 ev., 102 žid.; z těch 6940 muž., 7098 žen. (1890). – 2) P., také P. Chotěbořské, ves t., hejtm., okr. a pš. Chotěboř, fara Bělá; 51 d., 362 ob. č. (1890), 2tř. šk. – 3) P., víska t., hejtm. Strakonice, okr. a pš. Volyně, fara Čestice; 4 d., 27 ob. č. (1890). – 4) P. Dolní, ves t., hejtm. a okr. Čáslav, fara Běstvina, pš. Ronov; 14 d., 94 obyv. č. (1890), opodál Nouzov čili Nový Dvůr. – 5) P. Horní, ves t., hejtm. a okr. Chotěboř, fara a pš. Běstvina; 39 d., 282 ob. č. (1890).