Ottův slovník naučný/Plynatost

Údaje o textu
Titulek: Plynatost
Autor: Emerich Maixner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 959. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Větry

Plynatost, pathologické hromadění vzduchu v ústrojích chovajících vzduch neb v orgánech bezevzduchých.

P. břišní, tympanites; názvem tím označeno hromadění vzduchu a plynů v samé dutině břišní, na rozdíl od meteorismu, kdy plynatost se vztahuje ke kličkám střevním. Vzniká toliko protržením žaludku nebo střeva (vředy a trhliny po úrazu). Následkem toho dochází bezprostředně k velkému sklesnutí sil; břich jest po nejkrajnější míru zdmut, útroby břišní s bránicí vysoko do dutiny hrudní vytlačeny. Perkusse napiatého a citlivého břicha dává vznikati kovovému zvuku, pohyb tekutiny v kličkách střevních provázen jest rachoty, majícími kovové znění. Většinou dochází ke hnisavému zánětu pobřišnice a pak výpotek při potřásání nemocného dává vznikati šplounání.

P. hrudi, pneumothorax, viz Pohrudnice, nemoci.

P. osrdečníku, pneumoperikard, viz Osrdečník, str. 922 a.

P. střevní, meteorismus, chorobné vzdmutí kliček střevních vzduchem a plyny. Nejnápadněji se vyskytuje při úplné neb částečné neprůchodnosti střeva, při zánětu pobřišnice, tyfu střevním, zánětu střeva, při otravách, vadném trávení, u nervosních osob. Příčinou jest jednak ztížené vymýtění plynů ze střeva, nedostatečné vstřebání jich do krve, kvašení obsahu střevního. Břich bývá více méně vzdmut, napiat a citlivý, bránice značně do výšky posunuta; jsou-li stěny břišní chabé a ztenčelé, kličky střevní se ostře rýsují na povrchu břicha.

P. žaludeční, chorobné vzdmutí žaludku vzduchem a plyny, pozorováno bývá při zúžení vrátníku a střeva, při vadném trávení a chorobném kvašení obsahu žaludečního, při ochablosti stěn žaludečních a zvláště často při hysterii, hypochondrii a neurasthenii. Poznána bývá po značném vyklenutí nadbřiška, posunutí horní hranice žaludeční do výšky, ze zleněného trávení a rozmanitých subjektivních potíží. Mx.