Ottův slovník naučný/Plusquamperfektum

Ottův slovník naučný
Pluskovec	Plusquamperfektum	Plut

Údaje o textu
Titulek:	Plusquamperfektum
Autor:	Josef Zubatý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha: J. Otto, 1902. S. 950. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Plusquamperfektum

Plusquamperfektum (t. j. tempus, z lat., »více než minulý, předminulý čas«) je v jazycích indoevr. tvaroslovně i syntakticky minulý čas, stojící k perfektu v témž poměru, co imperfektum k času přítomnému. Není vyvinuto ve všech jazycích indoevr., nýbrž jen v jaz. árijských, v řečtině a v latině. Tvoří se z perfekta obyč. augmentem a koncovkami imperfektovými (někdy mívá i tvary s s, příbuzné nějak s aoristy); na př. stind. pft. čakara »činil jsem«, plsqp. áčakaram (i áčakram) »měl jsem uděláno«; ř. πέπληγα pft., ἐπέπληγον plsqpft., πέποιθα »věřím«, ἐπεποίθεα »věřil jsem«, plsqpft.; lat. vīdī pft., vīderam (r z s) plsqpft. Ztý.