Ottův slovník naučný/Pliskov
| Ottův slovník naučný | ||
| Plískavice | Pliskov | Plisna |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pliskov |
| Autor: | Konstantin Jireček |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 929. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Plískov |
|
Pliskov: 1) P., ves v Čechách, hejtm. Hořovice, okr., fara a pš. Zbiroh; 48 d., 301 ob. č. (1890).
2) P., starobulharské město, jehož jméno upomíná na staroruský Pleskov (nyní Pskov). Slove u Byzantincův Pliskova, Pliskuva, v bulharských pramenech Pliska, Pljuska. Leželo mezi Preslavem a Drstrem; vzpomíná se při výpravě cáře Jana Cimiska r. 971 a na pochodě císaře Alexia Komnena proti Pečeněgům. Starobulharský apokryf »Skazanie Isaie proroka« jmenuje P. jako nejstarší stolici panovníkův bulharských, před Preslavem, založeným od Symeona. Konst. Jireček (Cesty po Bulharsku 641) kladl P. do obrovského tábora, který leží asi 6 km na sev.-západ od železniční stanice šumenské u turecké vsi řečené Aboba. Tábořiště to pokrývá asi 25,2 km2, ohraženo jsouc nepravidelným čtvercem vysokých valův; středisko jeho tvoří zděný menší hrad. Před valy leží četné mohyly a megalithické skupiny pravidelně jako šachovnice seřazených balvanův. Tábor sám pokládal Jireček za opevnění římské, tím více, poněvadž zde nalezeny i nápisy doby císařské. Výkopy ruského archaeologického ústavu v Cařihradě, začaté r. 1899 pod vedením Th. Uspenského pomocí prof. K. Škorpila, ukázaly však, že hradiště abobské bylo vskutku tábor pohanských Bulharův. Našly se v něm památky doby pohanské i zbytky kostelův z první doby křesťanské. V práci té se ještě pokračuje. KJk.