Ottův slovník naučný/Plebs

Ottův slovník naučný
Plebiscit	Plebs	Plec

Údaje o textu
Titulek:	Plebs
Autor:	Josef Miroslav Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 889. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Plebej

Plebs. Hned od počátku Říma vedle plnoprávných patriciův a jejich chráněnců, klientův, existují plebejové, občané, kteří sice byli osobně svobodní, ale jsouce mimo svazek rodový (gens), byli bez veškerých práv politických. Zda tato třída obyvatelstva starořímského povstala z klientův neb z porobeného původního obyvatelstva či z přistěhovalých Latinův, nevíme; snad v každé z těchto domněnek tají se něco pravdy. Úporný zápas plebejů o politickou rovnoprávnost s patricii vyplňuje několik století ústavního života ve starém Římě. Úspěchy plebejů v tomto dlouholetém boji mají ráz kompromissů mezi oběma zápasícími stranami. Počátek k politické rovnoprávnosti plebejů s patricii učiněn byl dle podání starořímského od krále Servia Tullia, jenž ve své ústavě poskytl plebejům právo hlasovací v comitiích centuriátnich. Po první secessi r. 494 př. Kr. lid domohl se ochrany proti zvůli patriciů zřízením úřadu tribunů lidu. Shromažďovací právo plebejů byl důležitý další toho důsledek. Zákonem Canuleiovým (lex Canuleia) z r. 445 př. Kr. sňatky mezi patricii a plebeji byly uznány za pravoplatné. Úsilí dalšímu plebejův, aby měli přistup k nejvyššímu úřadu, t. konsulátu, vyhověno částečně tím, že místo konsulů byli po jistou dobu voleni tribuni militum consulari potestate, kteroužto hodnost mohli zastávati také plebejové; ale zároveň vyloučen byl z moci konsulské úřad censorský a vyhrazen pouze patriciům. Zákony Liciniovými-Sextiovými z r. 367 př. Kr. bylo zaručeno aspoň jedno místo v úřadě konsulském plebejům, ale zároveň zase vyloučeno soudnictví (praetura) z moci konsulův a svěřeno novému úřadu výhradně patricijskému. Úplná rovnoprávnost obou stavů datuje se od r. 300 před Kr., zákonem Ogulniovým, kterýmž byl plebejům otevřen přístup také k politicky důležitým úřadům kněžským. Od této doby zmizelo ono rozhraní mezi patricii a plebeji, význam »plebejové« omezil se na ty, kteří nepřináleželi ani ke stavu senátorskému ani k rytířskému, a značil městské obyvatelstvo třídy nízké a zpravidla nezámožné. Pk.