Ottův slovník naučný/Plch Kornel
| Ottův slovník naučný | ||
| Plch (obec) | Plch Kornel | Plchov |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Plch |
| Autor: | Augustin Pánek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 919. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Plch Kornel, mathematik český (* 1838 v Jedovnicích na Moravě – † 1889 v Travníku v Bosně), studoval gymnasium v Brně, vstoupil r. 1856 do řádu Tovaryšstva Ježíšova, načež od r. 1860 do 1863 konal podle stanov řádu studia filosofická v Břetislavi v Uhrách, kdež jest řádový filosofický ústav provincie rakousko-uherské. Potom poslán na gymnasium do Šejnova v Čechách, kdež byl činným od r. 1864 do r. 1868. Od r. 1869 do r. 1871 včetně oddával se studiím theologickým na universite v Inšpruku v Tyrolsku, kde také r. 1871 na kněžství byl posvěcen. Potom vyučoval po čtyři roky, až do r. 1876, mathematice na filosof. ústavě v Břetislavi. Pobyv rok v Praze, byl činným opět jako učitel po dvě léta na vyšším gymnasiu v Kalksburku u Vídně a od r. 1879 do r. 1888 v Šejnově, kde kromě mathematice po několik let vyučoval i češtině. Pro chorobu bylo mu r. 1888 Šejnov opustiti a v jižních krajinách hledati úlevy. Zotaviv se poněkud, převzal na podzim 1888 professuru mathematiky na gymnasiu v Travníku v Bosně, kde však propuknuvší stará choroba činnému životu jeho učinila konec. P. vyznamenával se po celý život neúmornou pilností a láskou k vědám mathematickým. Již na gymnasiu brněnském ve všech třídách vynikal nad spolužáky své, bývaje vždy prvním ve třídě. Miluje vědy, miloval ovšem i knihy a už jako student každý groš vynakládal na zakupování knih, ba často i ve věcech nejpotřebnějších se uskrovňoval, by jen knihovnu svou mohl obohatiti knihou novou; zvláště pak objednával knihy české, kde která jen vyšla. Tak stalo se, že již ke konci studií gymn. měl knihovnu nenepatrnou. Později oddal se výhradně a se zdarem studiím mathematickým. Napsal v »Časopise pro pěst. mathem. a fys.«: Průměrová rovnice ellipsy v podobě vzorce pro záchvěje elliptické (V.); Společný spůsob dokazování pouček a vzorců na základě skracování stálých poměrů proměnnými veličinami (X.); Kratičké odvození vzorců pro na základě sinusové věty (XI.); Dráha pohybu rovnoměrně zrychleného (XII.); Trojí spůsob elementárního odvození vzorce pro obvod ellipsy (XII.); Poznámky k nekonečným řadám (XIII.); Odchylka Foucaultova kyvadla (XV.); O úchylce roviny Foucaultova kyvadla (XV.); Přirozený kyvadlový stroj a dva napodobené kyvadélkové strojky (XVII.); Braunův trigoniometr a jeho upotřebení (XVII.); Nástin školního výkladu Foucaultovy odchylky (XVllI.). AP.
