Údaje o textu
Titulek: Plavno
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 883. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Plavno

Plavno (Plauen im Voigtlande), jedno z nejprůmyslovějších měst v král. Saském, kdysi hlavní místo Voigtlandu, leží v krásném údolí po obou březích Bílého Halštrova, na žel. dráze Lipsko-Hof, Gera-Weischlitz a Reichenbach-Cheb, v kraji zvikavském, má 73.891 ob. větš. evang. (1900). P. jest sídlem zemského soudu, hejtm. a okr. soudu, hlav. berního úřadu, obchod. a průmysl. komory, konsula Spoj. Obcí sev.-amer., superintendentury, má katol. a 5 evang. kostelů, z nichž vyniká obnovený kostel sv. Jana se dvěma věžemi, synagogu, zámek, kdysi sídlo pánů z Plavna (v. t.), got. radnici, dále gymnasium, reálku, evang. učitel. seminář, obch., průmyslovou a tkalcovskou školu, nemocnici, sirotčinec, několik jiných dobročinných ústavů, fil. Říš. banky a Saské banky, Voigtlandskou banku a jiné ústavy peněžní. Jsou zde četné mechanické tkalcovny na jemná tkaniva bavlněná, jako mušelín, batist, mull, záclony, továrny na strojní vyšívání (2000 strojů), stuhy, petmet, vosková plátna, přádelny na bavlnu, přízi mykanou a vikuňovou, 5 soukáren, bělidla, úpravny látek (13), barvírny (16) a j. P. jest středisko výroby bílého zboží bavlněného, vyšívání a různé konfekce (pode jménem »zboží plavenského«, asi 200 závodů v Německu vůbec). Mimo to jsou zde továrny na papír, stroje (8, z nichž dvě jsou na stroje vyšívací), ohnivzdorné pokladny, cementové zboží (3), hnací řemeny, doutníky, provazy, kůže (5), 5 pivovarů (jeden akc.), plynárny, pálení cihel, umělé a obchodní zahradnictví, silný obchod spediční, kommissionářský a četně navštěvované trhy výroční a dobytčí. Městem probíhá elektrická dráha, přes Halštrov vede kamenný most a údolím protéká řeka Syra, která tu vtéká do Halštrova. Nedaleko města poblíž nádraží zříceniny starého hradu Ovbenavy, r. 1525 pobořeného. Naproti tomu jest ve městě samém dobře zachovalý hrad »Hradčín«, k němuž pojí se mnoho historických upomínek. P. založili slovanští Srbové, kteří původně osadili zdejší krajinu. Historicky vystupuje P. r. 1122 pod jménem vicus Plave a bylo v držení hrabat z Ebersteina, po nichž ke konci XII. a poč. XIII. století přešlo na dědičné říšské fojty z Plavna (v. t.), později přezvané Reussy, jimž na malé přestávky náleželo do r. 1563, kdy se dostalo k Sasku. Roku 1430 město popleněno husity a r. 1632 drancováno Valdšteinem. Průmyslu textilnímu, zejména tkaní mušelínu, položili základ v XVI. stol. Švýcaři. Srv. Franz Forbriger, Das Voigtland (Reichenbach, 1864) a Fiedler, Die Stadt Plauen (t., 1874).