Ottův slovník naučný/Plava
Ottův slovník naučný | ||
Plautus | Plava | Plavá |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Plava |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 871–872. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Plava: 1) P. (Plau), město v Meklenbursko-Zvěřínsku, na velikém jezeře t. jm. (Plauer See) a želez. trati Güstrow-Meyenburg ve vévodství güstrowském, má 4212 obyv. (1900), obvod. soud, evang. kostel ze XIII. stol., radnici, nemocnici, chudobinec peněžní ústavy, vápenice, továrnu na stroje se slevárnou na železo, továrnu na sukna s přádelnou na vlnu, parní pily, výrobu škrobu a syrupu, par. mlékárnu, rybářství, zejména lov rakův, obchod s obilím, dobytkem a úhoři. P. má paropl. spojení s Malchovem. R. 1218 obdrželo právo lubecké. – 2) P., (Plaue, P. an der Havel), město v býv. Havolsku, v prus. prov. braniborské, ve vlád. obv. postupimském, na jezeře t. jm. (Plauescher See), jímž protéká Havola, má 2185 ob. (1900), pálení cihel, pivovar, plavbu, rybářství a obchod s kamenem. Zde počíná se Plavský průplav, 32 km dl., spojující Havolu s Labem (vystavěný v l. 1743–45). Nedaleko ryt. statek Plava, kdysi hrad Jana z Quitzowa.