Ottův slovník naučný/Placetum regium

Ottův slovník naučný
Placet	Placetum regium	Placidia Galla

Údaje o textu
Titulek:	Placetum regium
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 826. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Placetum regium (z lat. placet, líbí se) jest zásada, že zákony církevní, zvláště i papežské, zavazují státní poddané jen tehdy, svolí-li světská moc (vláda) k jich prohlašení. Zásada tato vyvinula se zejména ve Francii (viz Gallikanismus), kde si světská moc osobovala svrchovanost práv nad církví. V Rakousku zostřil předpisy o p. r. císař Josef II., za něhož supremace státu nad církví došla nejsilnějšiho výrazu. Po r. 1848 zrušeno bylo ve většině zemí p. r. a církvi přiznána ve věcech zákonodárných úplná nebo skoro úplná svoboda. V Rakousku odstraněno p. r. cís. nař. z 18. dub. 1850 č. 156 ř. z. Nyní nařizuje pouze zákon ze 7. květ. 1874 ($ 16), že biskup vydávaje nějaké nařízení, má je zároveň poslati politickému úřadu zemskému, aby je vzal na vědomi. – Srv. Rittner, Círk. právo katol. (čes. překlad, v Praze 1887).