Ottův slovník naučný/Plaček
| Ottův slovník naučný | ||
| Placophora | Plaček | Plačice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Plaček |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 827–828. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Plaček |
|
| Související články ve Wikipedii: František Plaček, Boleslav Plaček |
|
Plaček: 1) P. František, rytíř, právník čes. (* 20. dub. 1809 v Bělči na Křivoklátsku – † 2. září 1888 v Sedmihorkách u Turnova). Po studiích gymnas. ve Slaném a právnických v Praze vstoupil r. 1833 do státní služby a odbyv praxi stal se r. 1844 krajským sekretářem v Chrudimi, kde obíral se zevrubně selskými poměry. V bouřlivém roce osmačtyřicátém účastnil se velmi činně politického života. V dubnu r. 1848 zvolen do Národního výboru a v čci za poslance na radu říšskou za Chrudimsko. Vynikající jeho vědomosti právnické a zkušenosti politické byly příčinou, že P. povolán k poradám o novém obecním řádě a v Kroměříži jako člen konstitučního výboru pracoval o svobodném zřízeni obcí. Po rozpuštění říšského sněmu, kde stál při slovanské pravici, účastnil se jednání o zemském zřízeni a o vyvazení pozemků, načež za nedlouho stal se prvním sekretářem zemské vyvazovací kommisse, v kterémžto úřadě získal si neocenitelné zásluhy o upravení právních poměrů našeho rolnictva. R. 1876 vstoupil na trvalý odpočinek, při čemž vyznamenán řádem železné koruny, a po roce uděleno mu šlechtictví. Za mladších let přispíval do časopisů českými písněmi, z nichž některé uvedeny v hudbu, a do »Naučného Slovníka« a mimo to napsal důležitý spis: Die ôsterr. Grundentlastungs-Kapitalien (Praha, 1853) a na jeho podnět zakoupena na náklad země sbírka Hollarových rytin.
2) P. Boleslav, rytíř, syn před. (* 1846 v Chrudimi), studoval práva na universitě v Praze, kde r. 1872 povýšen na doktora. Jako advokát působil nějakou dobu v Praze, ale vzdav se praxe, odstěhoval se do Kutné Hory, kde žije v soukromí, věnuje se politice. R. 1879 zvolen poslancem za Horu Kutnou na sněm zemský a od r. 1897 zastupuje Kutnohorsko jako poslanec mladočeský na radě říšské. Napsal brošuru: Náš program na uspořádání jazykových poměrů (Praha, 1902).