Údaje o textu
Titulek: Pisum
Autor: Josef Podpěra, Václav Feršman
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 800–801. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hrách (rod)

Pisum, hrách...

U nás pěstuje se téměř vždy hrách jarý; hrách ozimý, jenž nesnese krutější zimy, seje se u nás zřídka, a to jen ve směsi se žitem ozimým, aby se nabylo píce. Vegetační doba hrachu jarního trvá při odrůdách ranějších kolem čtyř měsíců, při odrůdách pozdních i více než pět měsícův. – Půdu žádá hrách kyprou, nikoli však příliš sypkou; v lehčích písčitých půdách daří se toliko t. zv. peluška n. h. písečný, drobnozrná to odrůda s květem pestrým, místy pro píci pěstovaná. Nejlépe vyhovují hrachu hluboké půdy písčitohlinité a hlinité, zvláště obsahují-li dostatek trouchu a značnější množství vápna. Vápno v půdě vůbec hrachu velice prospívá a svědčí mu tudíž výtečně též dobré půdy slínovité a vápenité. Méně vhodny jsou půdy vazké, naprosto nevhodny vápnem chudé, mokré půdy jílovité, jakož i kyselé půdy trouchové. Síti má se hrách záhy, již v březnu nebo v dubnu; jen v krajinách pohorských s jarem sychravým a půdou vazkou prospěšnější jest setba pozdní. Ani tu nemá se však síti později než v prvních dnech měsíce května. Síti lze buď na plno nebo do řádků; setba řádková bývá výhodnější. Osiva spotřebuje se při setbě plné 2½–3, na chudších půdách i 3½ hl, při setbě řádkové dle vzdálenosti řádkův a houštky setby v řádcích někdy méně než 1½ hl, jindy 2½, v chudší půdě i 3 hl na ha. V kypré půdě a při rané setbě stačí zadělati semeno do hloubky 5 cm); v lehké, suché půdě nebo když jest se obávati, že by ptáci zrní mělce zadělané sebrali, zadělá se semeno hloub, alespoň na 7 neb 8 cm. Roste-li hrách velmi bujně, což stává se zvláště za vlhkého počasí, lehá a podehnívá. Aby to se předešlo, sejí se mnohdy ve směsi s hrachem jiné rostliny, které jsou s to, aby mu byly oporou; k tomu stačí příměsek 20 až 25% bobu koňského neb asi 30% ovsa. – Z hojných škůdcův hrachu nejnebezpečnější jest brouk hrachový (Bruchus pisi); značné škody způsobiti mohou též mšice (Aphis viciae, A. rumicis, A. ulmariae), housenky některých můr (Mamestra persicariae, M. oleracea, M. pisi, Plusia gamma), obaleč hrachový (Graptolitha nebritana) a j. Velmi škodné jsou některé houby, jmenovitě padlí obecné (Erysiphe communis), vřetenatka vikvová (Perenospora viciae) a rez (Uromyces [appendiculatus] pisi). – Hrách dozrává nestejně, zvláště za vlhka, a z lusků dozralých semeno samo vypadává. Hrách se buď trhá, nebo srpem žne nebo též travní kosou seče; potom se po několik dní na poli suší. Výnos hrachu jest nad míru kolísavý; za uspokojivý pokládá se, sklidilo-li se po ha asi 18 hl zrní po 76 až 83 kg a 18 až 24 q hrachoviny. Zdařil-li se však hrách jak náleží, může dáti po ha kolem 30 hl zrní a 30 až 40 q hrachoviny a na půdách zvláště vhodných sklidí se mnohdy, pěstuje-li se odrůda nejúrodnější, vysoko rostoucí, bělozrná »Victoria«, 40, ano i k 50 hl zrní. Frš.