Ottův slovník naučný/Piotrków
| Ottův slovník naučný | ||
| Piot | Piotrków | Piotrowski |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Piotrków |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 760. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Piotrków Trybunalski |
|
Piotrków (Petrkov, Petrokov, rus. Петроковъ), gubernské město rus. gubernie piotrkowské v ruském Polsku na ř. Stravě v bezlesé zvýšenině 197 m n. m. na Varšavsko-vídeňské železnici, má 30.372 obyv. (1897), z nichž jest 95% Polákův, ostatní Rusové, Němci a židé, 9 náměstí, 45 ulic, 2 veřejné parky a řadu soukromých zahrad, v nichž jest do 20.000 ovocných stromů, kathedrální a vojenský pravoslavný chrám, 7 katol. kostelů, 1 evangelický, 1 synagogu z r. 1689, chlapecké a dívčí gymnasium, obchodní a řemeslnickou školu, úhrnem 50 vyučovacích ústavů s 2089 žáky, knihovnu, ruský a vojenský klub, 2 časopisy (1 pol. a 1 rus.), 2 nemocnice, chudobinec, pravosl. útulnu sv. Sofie, dobročinný spolek ruský a polský a dobrovolný hasičský sbor. Průmyslové závody města mají většinou jen ráz řemesel, jest jich 732 s roč. výr. do 1 mill. rub., mezi nimi továrna na hospod. stroje, parní mlýn, pila, mydlárna, 3 pivovary, svíčkárna atd. Obchod jest pouze místní, neboť rozvoji jeho překáží blízkost velikých obchodních středisk Varšavy a Łodze, s nimiž P. je spojen železnicí. P. připomíná se ve XIII. stol., r. 1306 byl již městem, Kazimír Vel. ohradil jej kamennými hradbami, vystavěl zde kathedrální chrám a král. zámek, od r. 1347 bylo město často místem šlechtických sjezdův i sněmů, r. 1578 zřídil zde Štěpán Báthori pro Mazovsko a Velikou Polsku královský soud, r. 1836 veliký archiv přenesen odtud do Varšavy.
Piotrkowská gubernie, jedna z 10 gubernií rus. Polska, byla utvořena r. 1867 z částí gubernie varšavské, kališské a kělecké, tvoří dlouhý a úzký pás táhnoucí se od jz. k sv. mezi gubernií kališskou na z. a radomskou i kěleckou na v., největší její délka od hranic gub. varšavské k hranici Slezska a Haliče jest do 200 km, největší šířka mezi gubernií radomskou a kališskou 95 km, plocha měří 12.324 km2. Celkovým rázem povrchovým gubernie tvoří obšírnou zvýšeninu snižující se od sv. k j. a jv., která dělí se ostře na 2 části: západní, která jest pokračováním vysočiny slezské, a východní, pokračování to vysočiny olkušskokrakovské. Střední výše jest přes 300 m, dosahuje však místy i 500 m n. m. (prameny Pilice na v.). Zvláště pahorkatý jest jih, kdežto na s. prostírá se zalesněná plošina. – Velmi bohata jest gubernie užitečnými nerosty, ačkoliv dosud příliš málo se z nich těží. Uhelná pánev má rozsah 680 km2, uhelných dolů jest 21 se 13.452 děl. a roč. výtěžkem 3,665.000 t, dolů železných jest 44 s 1627 děl. a produkcí 139.000 t, zinkové doly dělí se na 2 skupiny a zaměstnávají 792 děl., dodávajíce ročně 46.400 t kalaminu, četné lomy kamenné mají 762 děl. a dodávají vápenec, pískovec, břidlici atd. – Půda jest písčitá, místy hlinitá a málo úrodná. – Hlavní řeky gubernie jsou: Pilica, která přísluší k úvodí Visly, a Varta, pravý přít. Odry. Větších jezer není. – Lesy, které dříve pokrývaly území celé gubernie, zaujímají dosud 172.696 ha. – Obyvatelů jest 1,409.044 (1897), z nichž 970.205 Poláků, 189.033 židé, 162.447 Němců, 8784 Rusů, 2872 Čechů, 1007 Francouzů atd. Dle náboženství jest 75% katol., 12% evang., 12 %židův a 1% pravoslavných. – Škol jest 996 (1896) s 58.252 žáky a 18.847 žákyněmi, tak že připadá 1 žák na 24 ob., poměr to na ruské gubernie velmi příznivý. – Role zaujímají 677.425 ha, daří se zde všecky druhy obilí, avšak nad domácí spotřebu pěstuje se jen oves, řípa a brambory. Louky a pastviny měří 135.779 ha, půda nevzdělaná, vodní plochy a močály 674.925 ha, dobytka počítá se (1896): 123.135 koní, 293.547 skotu, 220.118 ovcí, z nichž jest 117.081 s tenkou vlnou, 1547 koz a 75.216 vepřů. – Průmyslovou činností gubernie stojí v čele celého ruského Polska, následujíc mezi všemi ruskými guberniemi jen za petrohradskou a moskevskou. Všech průmyslových závodů počítá se 3500, mezi nimiž jest 860 velikých továren, dělníků jest: do 150.000, roční výroba cení se na 160 mill. rublů. Zvláště rozvinut jest průmysl textilní provozovaný téměř výlučně Němci, který soustřeďuje se v Łodzi a po vystavění železnice Varšavsko-vídeňské s odbočkou do Łodze jest v neustálém vzrůstu přes mnohé své krise. Roční výroba přádelen bavlny cení se na 30 mill. rub., tkalcoven vlny 13 mill. rub., přádelen vlny 11 mill. rub., tiskáren a barvíren na 9½ mill. rub. Hutí železných jest 9 s 6246 děl. a roč. výrobou 122.145 t litiny, 321.440 t železa, 3100 t oceli, 9000 t litého zboží, huti zinkové jsou 2, roč. výroba obilních mlýnů činí 3,370.000 rub., pivovarů 1,2 mill. rub., lihovarů 652.000 rub., dále jsou zde cukrovary, olejny, cihelny, cementárny, plynárny, svíčkárny a m. j. Domácí průmysl jest dnes v úplné závislosti na pros řednících, čítá přes 3000 závodů s 3500 děl. a 4 mill. rub. roč. výroby, z čehož do polovice připadá na tkalcovství přes silnou soutěž mechanického tkaní. Rozsáhlý jest i obchod gubernie, který páčí se ročně na 130 mill. rub., z čehož 80 mill. připadá na obchod s cizinou a to 60 mill. na dovoz a 20 mill. rub. na vývoz. – Gubernií vede v celé její délce trať dráhy Videňsko-varšavské a úhrnem měří železniční její trati 287 km. Gubernie dělí se na 8 újezdů: będzinský, brzezinský, łaský, łódźský, novoradomský, piotrkowský, ravský a częstochowský. Tšr.