Ottův slovník naučný/Pins
| Ottův slovník naučný | ||
| Piňovice | Pins | Pinsk |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ile des Pins |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 756. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Ile des Pins [il dé pe͡n], kanacky Kunieh, ostrov 47 km od jižního cípu Nové Kaledonie, k níž přísluší politicky, měří 160 km2, má tvar kruhový, na v. vybíhá z něho veliký poloostrov, břehy jsou obklopeny korálovými útesy a jsou tudíž nesnadno přístupny, jediné navštěvované přístaviště jest na jz. Vnitřek ostrova tvoří plateau neúrodné dosahující výše 266 m, jehož pobřežní okraj jest vzdělán. Ostrov byl určen původně k deportaci kommunardů z r. 1871 a vystavěny zde k tomu cíli věznice, kasárny, skladiště a kostel na poloostrově Kuto. Po amnestii těchto vypovězenců vyvážejí se sem vězňové neschopní těžké práce, mimo to r. 1878 vyvezeno sem asi 300 vzbouřených Kanaků. Svobodných domorodců jest málo, jejich náčelník dostává od správy trestanecké ročně 1500 fr. Na j. jest důležitá stanice missionářů řádu Maristů. Z ostrova vyváží se hojně santalového dřeva. – Srv. Mialaret, L'île des P. (Pař., 1897). Tšr.