Ottův slovník naučný/Piněga
| Ottův slovník naučný | ||
| Pine Bluff | Piněga | Pinel |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Piněga |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 752. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Piněga (rus. Пинега): 1) P., řeka v rus. gub. vologodské a archangelské, pravý přítok Severní Dviny, pramení v lesnatých močálech severní části újezdu soljvyčegodského, jest dl. do 550 km, šir. do 500 m a hluboká do 4 m, v létě má mnoho mělčin. Řečiště jest písčité a kamenité, břehy jen místy příkré a složené z červené hlíny, pískovce a sádry, pokryté lesy, zvláště modřínovými; splavna jest řeka v délce 220 km, rybami jest chuda. Údolí jest hojně zalidněné (do 300 osad), hlavní přítoky jsou v pravo: Singar, Vadjuga, Šoča, Njukča, Semženga, Šadry, Ježuga a Šukša, v levo: Vyja, Sura, Nemnjuga, Jula a j.
2) P., új. město rus. gub. archangelské na pr. bř. řeky P-gy, má 932 obyv. (1897), 3 pravosl. chrámy, 2tř. a 1tř. školu, nemocnici, 2 výr. trhy s obratem do ¼ mill. rub., obchod s koňmi, rybami, kožemi, kožešinami a obilím, přístav na řece, z něhož ročně vyváží se zboží za 55.000 rublův. P. povýšena na újezdné město r. 1780. – Piněžský újezd leží ve středu gubernie na ploše 46.732 km2 a hraničí na jv. a j. s gubernií vologodskou. Újezd jest až k ř P-ěze rovný a nízký, pouze v úvodí řeky jest povrch echo pahorkatý. Hlavní řeky jsou P. a Kuloj, jezer jest do 200, močálů velice hojně. Lesy zaujímají téměř 40.000 km2 půdy a jsou většinou jehličnaté, obilí daří se toliko ve středu újezdu (žito, ječmen, oves, mimo to i brambory, len a konopí), v údolí řek jsou rozsáhlé louky. Hojně jest zvěře a ptactva, jehož lovem zaměstnává se ročně do 1640 osob s výtěžkem 38.000 rub. Obyvatelů jest 28.411 (1897), chrámů 62, škol 24 s 500 žáky, průmysl jest nepatrný, obchod soustřeďuje se v újezdném městě. V posledních letech velmi vzrůstá chov dobytka. Osad jest 345, volostí 10, újezdem vede poštovní trať z Archangelska do Mezeně. Tšr.