Ottův slovník naučný/Pilava
Ottův slovník naučný | ||
Pilav | Pilava | Pilbauerová |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pilava |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 739. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Pilava: 1) P. (Pillau), město, spolu pevnost a lázeňské místo ve Vých. Prusku, ležící na úzké kose mezi zátokou Frišskou a Baltickým mořem a žel. dráze P.-Prostken, v kraji fischhausenském, ve vlád. obv. královeckém, má 2992 obyv. (1900); obv. soud, hlav. úřad celní, námořní, pobřežní a vrchní porybní, dva evang. kostely, reálné progymnasium, navigač. školu, vojenskou posádku, pobočku Říšské banky, výrobu plachet, lovení a soustružnictví jantaru, lovení jeseterův a přípravu kaviáru, loďařství, loděnice, přístav s majákem, silný obchod námořský»spediční a spojení parníkové s přístavními městy. P. chrání vchod do Frišského Haffu. Král švédský Gustav Adolf dobyv r. 1626 P-vy, opevnil a držel ji do r. 1635. R. 1725 P. povýšena na město. Roku 1753 dobyli P-vy Rusové. Nedaleko odtud P. Stará.
2) P. viz Piljava.