Ottův slovník naučný/Pihert
Ottův slovník naučný | ||
Pihelsko | Pihert | Pihl |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pihert |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 724. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Josef J. Pihert |
Pihert Josef J., hudební skladatel český (* 27. srp. 1845 v Domousicích na Lounsku). Absolvovav školu varhanickou a kapelnickou u Pavlise v Praze, stal se ředitelem kůru v Hustopeči na Moravě, pak v Nymburce v Čechách a konečně biskupským kapelníkem v Senji v Chorvatsku. Roku 1883 usadil se trvale v Praze, kde si založil hudební ústav. V l. 1871–73 P. byl hudeb. referentem pražských listův a psal pilně do čes. hudebních časopisů. P. jest z hlavních repraesentantů lehkých skladeb, zejména operettních, a velmi plodný a oblíbený hudební skladatel. Složil 287 hudebních děl původních a na 150 jich upravil pro orchestr, jakož i pro salonní kvartetto (piano, harmonium, housle a cello). Mimo deset her se zpěvy složil 12 operett: Zlatá žába; Šotek; Rinaldo; Vzdorovitá láska; Ďáblův podíl; Poklad; Toman a lesní panna; Na venkově; Vodník; Růžové jezero; Afrikánka a Mirza, které byly na rozličných jevištích velmi příznivě přijaty. Mimo to zasluhuje zmínky: Velká škola zpěvu a Nová praktická škola pro housle. Školami těmito P. osvědčil se nejen dobrým skladatelem, ale i hudebním paedagogem. Skladby P-ovy jsou sice rázu eklektického, ale pro svoji melodičnost a lehkost jsou hledány a oblíbeny; rovněž pilně hrají se jeho komposice klavírní a zpívají se svěží sbory mužské.