Ottův slovník naučný/Pictet
| Ottův slovník naučný | ||
| Pict. | Pictet | Picton Castle |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pictet |
| Autor: | Vladimír Novák, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 712. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Pictet [piktè]: 1) P. Marc Auguste (* 1752 v Genevě – † 1825 t.), byl professorem, později praesidentem akademie genevské. Když město Geneva připojeno bylo k Francii, P. stal se členem a tajemníkem tribunálu (1803), později (1807) generálním inspektorem veřejného vyučování. P. účastnil se činně při založení fysikální a přírodovědecké společnosti v Genevě (Société de physique et d'hist. nat.) a řídil též tamní hvězdárnu. Vědecké zásluhy P-ovy uznány mnohými společnostmi vědeckými (pařížský »Institut«, londýnská »Royal Society« atd.), jež ho jmenovaly svým členem. P. založil a vydával od r. 1796 s bratrem svým Charlesem a s F. G. Mauricem »Bibliothèque britannique«, která r. 1816 změněna byla v »Bibliothèque universelle«. Vedle prací chemických a fysikálních P. zabýval se též meteorologií, geodaesií a hvězdářstvím. Z fysikálních prací důležitější jsou: Sur un froid considérabie produit par la sortie prompte de l'air atmosphérique fortement comprimé (»Journ. d. phys.«, XLVII., 1798); Sur la question, si l'eau, au maximum de densité, a une tempe rature au-dessus du terme de glace fondante (t., XXXIV., 1807); Sur la mesure des hauteurs par le baromètre (t., XLIV., 1810) atd. Pamětihodny jsou P-ovy pokusy o sálavém teple (Éssai sur le feu, Geneva, 1790), jimiž P. dokázal, že sálavé teplo šíří a odráží se (na dutých zrcadlech) právě tak, jako paprsky světelné. Meteorologické práce P-ovy týkají se měření tlaku, temperatury a vlhkosti v různých výškách atmosféry a pod., geodaetické vztahují se k měření meridianu, výšek hor (Montblanku) atd. nvk.
2) P. Adolphe, filolog švýcarský (* 1799 v Genevě – † 1875 t.). Z jeho praci jazykozpytných uvádíme: De l'affinité des langues celtiques avec le Sanscrit (1837) a Les origines indo-européennes ou les Aryas primitifs (1859–63, 2 sv.; 2. vyd. 1877, 3 sv.). Z ostatních Du beau dans la nature, l'art et la poésie (1856; 2. vyd. 1875).
3) P. de La Rive François Jules, přírodník švýcarský (* 1809 v Genevě – † 1872 t.), byl prof. zoologie a srovnávací anatomie v rodném městě a dopisujícím členem akademie věd v Paříži. Vykonal záslužné práce v oboru studia hmyzu síťokřídlého a v oboru studia vyhynulých živočichů švýcarských. Hlavní jeho díla jsou: Recherches pour servir à l'histoire et à l'anatomie des Phryganides (Gen., 1834, s 58 tab.); Histoire naturelle des insectes Névroptères (t., 1841–43, 2 sv.); Description des Moliusques fossiles des environs de Genève (Pař., 1847–51, 3 sv.); Histoire naturelle des animaux fossiles, considérés dans leurs rapports zoologiques et géologiques (t., 1855, 2. vyd.); Matériaux pour la paléontologie suisse (1854–73); Méianges paléontologiques (1863–67); Traité élémentaire de paléontologie (Gen., 1844–46, 4 sv.; 2. vyd. Pař., 1853–57, 4 sv. s 110 tab.).
4) P. Anné[red 1], přírodozpytec švýcarský, professor biologické chemie a farmacie na universitě genevské, jest vynikajícím pracovníkem v oboru chemie alkaloidů, o nichž vydal monografii: La constitution chimique des alcaloides végétaux (Pař., 1888).
5) P. Raoul Pierre (* 1842 v Genevě), příbuzný předešl., studoval v Genevě a v Paříži. R. 1879 stal se professorem fysiky na universitě genevské. P. proslavil se spolu s Cailletetem (v. t.) pracemi o stužení t. zv. permanentních plynův. Již Andrews (1872) poukázal na příčinu nezdaru dřívějších pokusů stužiti plyn v kapalinu nebo dokonce v látku tuhou. Tlakem lze totiž plyn proměniti v kapalinu, pokud temperatura plynu nedostoupí jisté výše. Proto Cailletet a P. snažili se plyny při stlačování co možná ochlazovati. P. s výhodou použil zkušenosti M. A. P-a, který pozoroval r. 1798, že na konci trubice, z niž vychází vzduch silně stlačený, vodní kapky zmrznou v led. Silného ochlazení, které nastane náhlým rozpětím plynu stlačeného, užívá se do dnes u strojů chladicích. Vedle tohoto způsobu ochlazování P. použil vypařování zkapalněného kysličníku uhličitého, čímž podařilo se ochladiti nádobu s plynem až na –140°. P. sestrojil několik přístrojů na výrobu umělého ledu. Pojednání P-ova uveřejněna jsou hlavně v »Arch. d. phys.« v Genevě a v »Compt. Rend.« v Paříži. nvk.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Správně Aimé podle Doplňků a oprav 19. dílu: 712 str., 2 sl., 3 řád. shora, místo Anné čti Aimé. (dostupné online)