Ottův slovník naučný/Picka

Ottův slovník naučný
Pick	Picka	Pickau

Údaje o textu
Titulek:	Picka
Autor:	Josef Boleška
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 709. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Picka František, hudebník čes. (* 16. čna 1873 ve Strašicích u Mýta), syn učitelův, jenž jako náruživý hudebník zasvětil jej již v útlém věku do základů budoucího povolání. V letech 1887–90 P. navštěvoval varhanickou školu v Praze pod Knittlem, Steckerem a Skuherským a ještě před ukončením studií vydal tiskem dvě skladby pro violoncello (op. 3.). Po absolutoriu byl varhaníkem u sv. Petra a sbormistrem několika spolků; r. 1894 jmenován ředitelem kůru u sv. Jakuba a přešel odtud ve stejné funkci ke chrámu u dominikánů, kde v tradicích Chlumových udržel na výši tamní sbor a v ovládáni jeho nabyl cenné praxe, že mu r. 1900 svěřeno u Nár. divadla místo sbormistra a korrepetitora a později udělen titul kapelníka. P. má jako skladatel význam v oboru církevním, v němž hájí modernost bez ujmy chrámové důstojnosti. Zásady své v theorii vyložil ve článku O nynějším stavu hudby církevní (»Dalibor«, 1897–98) a prakticky je ztlumočil hlavně ve mši z F. dur (op. 18.), jež doznala i pozornosti ciziny. Tvorba jeho dotýká se však i světských útvarů, najmě písně, sboru a skladby klavírní. Úplný seznam jeho děl vyčten je v »Kalendáři českých hudebníků« na rok 1899. ♭