Ottův slovník naučný/Pičín
Ottův slovník naučný | ||
Píč | Pičín | Píčnov |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pičín |
Autor: | František Teplý, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 713–714. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Pičín |
Pičín: 1) P., Pičina, far. ves v Čechách, hejtm. a okr. Příbram, pš. Hluboš; 81 d., 662 ob. č. (1390), kostel Naroz. P. Marie (ve XIV. stol. far.), 5tř. šk., popl. dvůr, mlýn, samoty Pilka a Žírov. Stávala zde tvrz, jíž použito za sýpku. V XV. stol. připomínají se zde Albrecht, Petr a Častolar z Pičína. Po bitvě Bělohorské zboží pičínské Adamovi Muchkovi z Bukové z trestu od král. komory zabráno a prodáno Václ. Bechyňovi z Lažan, jenž je spojil s Hluboší. – 2) P., Pičina, ves t. při Jankovském potoku, hejtm. Benešov, okr. Votice, fara Popovice (část. Jankov); 30 d., 266 ob. č. (1890), nedaleko mlýn, popl. dvůr Lažany, kdysi ves, a pila pod rybníkem řeč. Velká Mariana na potoce Jankovském při hoře Syrek. Zde stávala tvrz. Roku 1416 připomíná se panoš Franěk z Pičiny; po jeho smrti zboží připadlo k Jankovu. Dvorec v Pičině zanikl kolem r. 1640, za to tenkráte povstal nový ze vsi Lažan. Fr. Teplý.
3) P. Malý, ves na Moravě, hejtm., okr., fara a pš. Dačice; 27 d., 177 ob. č., 2 n. (1890), kaple, 1tř. šk. – 4) P. Veliký, ves t., fara Kostelní Vydří; 29 d., 181 ob. č. (1890). Čásť obce Malá Strana.
5) P. město v Prus. Slezsku, viz Byčina.