Ottův slovník naučný/Phytelephas

Ottův slovník naučný
Physostomi	Phytelephas	Phyteuma

Údaje o textu
Titulek:	Phytelephas
Autor:	Josef Dědeček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 699. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Phytelephas R. et P., kotrboul, rod palem z tribu Geonomeae, příbuzný s pandanovitými a k nim také některými kladený. Zkrácený, nejvýše asi 6 m dlouhý a někdy poléhavý kmen nese korunu asi 6 m dlouhých a 2 m širokých sudozpeřených vějířů s květy mnohomanželné 2domými. Samčí květy o četných tyčinkách jsou směstnané na jednoduché válcovité palici libovonné, podepřené 3 až 4 pochvami. Květy samičí, skládající několik visutých palic zvíci hlavy, mají semeníky 5–6pouzdré s tolikatéž bliznami a dorůstají v peckovice až 6semené, jichž spolu srostlých bývá až na 60 i více. Okvětí veškerých květů jest baňkovité, mnohozubé. Sladká dužnina plodů jest oblíbenou pochoutkou a hodí se též k úpravě hledaného nápoje. Semena mají bílek s počátku tekutý, sladké vinné chuti, a proto slouží též za lahodný nápoj. Později bílek začíná tuhnouti a běleti, až ztvrdne ve hmotu jako slonovina bílou, nezřetelně vrstevnatou a jako kosť tvrdou. Zralé semeno jest zvíci kaštanu až vejce tvaru příkulovatého, na 2 stranách poněkud sploštělého a má velmi tvrdé osemení. Semena tato objevují se v obchodě asi od r. 1826 pode jménem ořechy slonovinové, kamenné i j., a jádra jejich známa jsou nyní vůbec jménem rostlinná slonovina, poněvadž se jich užívá k výrobě soustružnických výrobků, zejména knoflíků, na místě pravé slonoviny. Největší jádra dává Ph. macrocarpa R. et P., k. hruboplodý, rostoucí zvláště na pobřeží veletoku Magdalenského v Jižní Americe často i v samostatných hájích, kdež daří se i druh téměř bezekmený Ph. microcarpa R. et P., dávající semena menší. Děd.