Ottův slovník naučný/Physoclisti

Údaje o textu
Titulek: Physoclisti
Autor: František Bayer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 697–698. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Physoclisti, Physostomi. U ryb vzniká měchýř vzdušní jako dorsální, velmi zřídka ventrální vychlípenina stěny střevní roury v přední části její (něm. Vorderarm) a jest tedy s počátku »rourou vzduchovou« (ductus pneumaticus) se zažívací rourou spojen u všech ryb, jimž vůbec měchýř neschází. Později buď toto spojení zůstane zachováno a takové ryby mají jméno Physostomi, nebo ductus pneumaticus se změní v solidní pruh vaziva: odtud jméno Physoclisti. K prvé skupině by např. náležely ryby měkkoploutvé (Physostomi s. s.), dvojdyšné (Dipnoi) a bývalá skupina ryb ganoidnich. Ale v systematice ryb dává se jméno Physostomi jen rybám měkkoploutvým, ke kterým počítají se na př. čeledi Siluridae (ryby sumcovité), Cyprinidae (r. kaprovité), Esocidae (štiky), Salmonidae (r. lososovité), Clupeidae (r. sleďovité) a pod.; do skupiny Physoclisti náležejí 3 skupiny: Acanthopteri (r. ostnoploutvé), Pharyngognathi (r. srostlohrdlé), Anacanthini (r. hrdloploutvé). Kromě těch nemají vývodu měchýře vzdušního ještě dvě skupiny s Physoclisty rovnomocné: Plectognathi (r. srostločelistné) a Lophobranchii (r. chvostožábré). O piskořích (v. t.) čítáme, že nemají takového vývodu; ukázalo se však, že to omyl, že i u nich vývod persistuje. Nejnovější rozdělení ryb, jež má A. Smith Woodward ve svém katalogu fossilních ryb Britského musea (IV. díl, 1901), nezná již skupin Physoclisti a Physostomi, ale uvádí znak těmito názvy vyjádřený jen v charakteristice jednotlivých soustavných celků. Br.