Ottův slovník naučný/Phoma

Ottův slovník naučný
Pholcus	Phoma	Phönix

Údaje o textu
Titulek:	Phoma
Autor:	Ladislav František Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 688. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Phoma. Jménem tím označují se určité pyknidové fruktifikace rozmanitých tvrdohub (Pyrenomycetes), zvlástě Plespory, Raphidospory a j. U mnohých druhů však příslušnost k té které tvrdohoubě nebyla dosud vyšetřena. Pyknidy bývají kulaté nebo polokulovité, pohroužené ve stoncích, suchých plodech atd., o stěně černé, blánité, na vrcholku otvorem opatřené, v nichž se tvoří konidie velmi drobné (proto bývají také někdy pokládány za spermacie a plodnice je tvořící za spermogonie), válcovité nebo podlouhle elliptičné, jednobuněčné, na každém pólu uvnitř s kulatým tělískem (tukovou kapkou?). Asi 20 středoevropských druhů. V lesích jedlových působí někdy značné škody Ph. abietina Hartig, jež usmrcuje větevky jedlové někdy ve velikém počtu. Nákaza počíná se na podzim, při čemž určitá partie kůry a kambia v průběhu větevky (na několik cm délky) i s listy hnědnoucími odumře. Sousední zdravé části větevky sice nějakou dobu ještě vegetují a tloustnou, ale do jara též zhnědnou a odumrou. Místo již v předešlém roce podhoubím zahubené patrno jest dle toho, že tam větevka jest jakoby zaškrcená, a dále dle toho, že četné drobné pyknidie vyrážejí z kůry ven. – Hnědé skvrny na plevách i pluchách pšenice, ba i na obilkách, jež někdy zakrňují, působí Ph. Henrebergii Kühn. – Na listech, větvích, ba i na bobulích révy vinné tvoří vpadlé skvrny tmavě zbarvené (nejprve tmavohnědé, pak šedé s hnědým okrajem) Ph. ampelinum de By. – Značných škod na kulturách řepy cukrové může nadělati Ph. betae Frank, jejíž působením na starších řepách nejprve nejmladší listy černají, ale potom vyhnívá vegetační vrchol i s přilehlými částmi kořene (Herzfäule der Rübe). Podobnou nemoc způsobuje též Sporidesmium putrefaciens Fuck. na řípě. lč.