Ottův slovník naučný/Philadelphus
Ottův slovník naučný | ||
Phialopsis | Philadelphus | Philadelphus Martin |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Philadelphus |
Autor: | Josef Dědeček |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 677. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Philadelphus L., pustoryl, rod rostlin z čel. lomikamenovitých (Saxifragaceae) a podčel. Philadelpheae, známý jako keř s listy bezpalistými, vstřícnými a jednoduchými a s květy pravidelnými. 4četnými v konečných listnatých hroznech. Tyčinek jest okolo 20 a semeník, srostlý ze 4 plodolistův, ukončen 4 prostými čnělkami. Plod jest pouzdrosečná mnohosemená tobolka. Odchylkou bývá plátků kališních, korunních a plodolistových po 5. Ph. jest v Čechách vůbec znám druhem Ph. coronarius L., p. vonný, český n. bílý jasmín, též kvítko devatera bratrů, pocházejícím z již. Evropy, Orientu a Japanu a pro veliký bílý libovonný květ pěstovaným zvláště v sadech, kdež objevuje se v několika odrůdách, na př. plnokvětých, pestrolistých, zakrslých a j. Jeho větví užívá se k hotovení troubelův a silice z květů k porušování silice pravého jasmínu nejvonnějšího. Kromě Ph. c. pěstují se v sadech porůznu severoamerické druhy Ph. Gordonianus Lindl., grandiflorus Willd., hirsutus, inodorus L. a j., himálajský Ph. tomentosus Wall., z nichž ten který i v odrůdách. Množení děje se řízky, odnožemi n. semenem snadno; aby se dosáhlo hojného květu, třeba je občas přistřihovati. Děd.