Ottův slovník naučný/Pfuel
Ottův slovník naučný | ||
Pfraumberg | Pfuel | Pfuhl |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pfuel |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 670. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
von Pfuel Ernst, generál a státník prus. (* 1779 v Jahnsfelde u Münchebergu v kraji lebuském – † 1866 v Berlíně). Roku 1797 vstoupil do armády pruské a po cestách po střední Evropě s přítelem svým básníkem Jindř. v. Kleistem účastnil se r. 1806 polní výpravy, načež přešel r. 1809 do služeb rakouských, kde staral se zvláště o tělesnou výchovu vojska i zařídil v Praze a později také ve Vídni vojenské plovárny. Jeho methoda plovací stala se vzorem všem ostatním. Roku 1812 přešel do služeb ruských, r. 1815 vrátil se do služeb pruských a sloužil jako plukovník pod Blücherem. Když se Paříž vzdala, byl nějaký čas jejím velitelem. Po míru vrátil se ke generálnímu štábu do Berlína, kde zřídil velikou plovárnu vojenskou. R. 1825 stal se generalmajorem, r. 1830 velitelem 15. divise v Kolíně n. R. a r. 1832 generallieutenantem; r. 1843 generálem pěchoty a posléze r. 1847 guvernérem berlínským. Nedovedl však čeliti bouřlivým událostem březnovým r. 1848 a ustoupiv generálu Prittwitzovi odebral se s důvěrným posláním do Paříže. V květnu t. r. potlačil brannou mocí povstání v Poznaňsku, načež po ministerstvě Auerswaldově převzal v září r. 1848 předsednictví ministerstva a portefeuille min. vojenství. Avšak pro svoje nerozhodné jednání neosvědčil se v tomto postavení, zadal za propuštěnou a odebral se na odpočinek. R. 1858 zvolen do sněmovny poslanců, kde se přidal ke straně liberální. P. napsal: Beiträge zur Geschichte des letzten französisch-russischen Krieges (Berl., 1814), jež nově vydal Förster a z P-ovy pozůstalosti rozšířil pod tit. Der Rückzug der Franzosen aus Russland (t., 1867). – Z téhož šlechtického rodu pruského jest Adam v. P., který vychován byv na dvoře švédském účastnil se vojny třicítileté zvl. v Čechách, kdež prý, jak se chlubíval, dal vypáliti 800 městysův a vesnic tak, že po nich nezůstalo památky.