Ottův slovník naučný/Pfau
| Ottův slovník naučný | ||
| Pfarrkirchen | Pfau | Pfauendorf |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pfau |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 661–662. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Pfau Ludwig, lyrik a umělecký kritik něm. (* 1821 v Heilbronně – † 1894 v Štutgartě). Studoval v rodišti, pak se učil umělému zahradnictví ve Francii, potom navštěvoval universitu tubinskou a heidelberskou a vystoupil svazkem básní Gedichte (1846). Roku 1848 vydával ve Štutgartě satirický list »Eulenspiegel«, t. r. vyšly v Heilbronně Stimmen der Zeit a rok potom v Curichu Deutsche Sonette auf das Jahr 1850. Zapleten v hnutí revoluční P. prchl do Švýcar, odtud do Paříže (1852), později do Brusselu, Antverp, Londýna a vrátil se teprve r. 1865 do Štutgartu. Tu vydal souborně své stati časopisecké, Freie Studien (1866, 2. vyd. 1874), mezi nimiž nejvíce vyniká Die Kunst im Staat (3. vyd. 1888) a Die zeitgenössische Kunst in Belgien, redigoval »Stuttgarter Beobachter«, uveřejnil: Kunstgewerbliche Musterbilder aus der Wiener Weltaussteilung (1874); Kunst- und Gewerbestudien (1877) a 4 sv. studií aesthetických Kunst und Kritik (1888). V Ulmě vydal Ulmer Münsterjubiläum (1878). P. byl lyrik dokonalé formy, pěstoval též lyriku politickou a mistrně ovládal balladu. Soubor básní jeho (3. vyd.) vyd. ve Štutgartě r. 1874 (4. vyd. 1889). Mimo to byl rázovitý kritik a nevyrovnatelný překladatel. Za pobytu jeho v Paříži vznikl nejlepší jeho překlad, Cl. Tillierova Onkel Benjamin (1855; vyd. 1866; 3. vyd. 1891), a za součinnosti M. Hartmanna překlad bretonských písní lidových (Kolín, 1853), později 12svazkový překlad děl Erckmann-Chatrianových (Štutg., 1882). Politicky P. stál proti Prusku a proti Bismarckovi a za útok na pruskou správu uměleckou pykal 3 měsíce vězení v Heilbronně (1876). Srv. Ziel, Litterarische Reliefs, 4.řada (Lip., 1895).