Ottův slovník naučný/Pfäfers
| Ottův slovník naučný | ||
| Pf. | Pfäfers | Pfaff |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pfäfers |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 660. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Pfäfers (Pfäffers, Pfävers), vesnice ve švýcarském kantoně sv. Havel, v okr. Sargans, na horské terasse mezi ř. Taminou a Rýnem, ve výši 822 m n. m., má 1634 obyv., budovu bývalého benediktinského opatství, založ. r. 713 a zruš. r. 1838, v níž jest od r. 1847 kantonální blázinec, a v hluboké úžlabině řeky ve výši 691 m léčebné prameny, od pradávna proslulé. Prameny tyto byly objeveny r. 1038, r. 1242 postaven při nich lázeňský dům, který r. 1704–16 nahrazen novou, rozsáhlou budovou, k níž připojeny 2 stavby pobočné a kaple. Až do r. 1852 vedla k pramenům jen neschůdná stezka, teprve toho roku vystavěna silnice z Ragatzu. R. 1860 vyvrtán nový, bohatý pramen. Voda jest asi 37 °C teplá, neobyčejně chudá nerostnými součástkami, obsahuje v 1 l 0,287 g pevných hmot a 305 cm3 kyseliny uhličité, kyslíku a dusíku a užívá se jí ke koupání i pití při nemocech rheumatických, nervových a skrofulose. – Srv. Ragatz-P. (Curich, 1894). Tšr.