Petržvaldský z Petržvaldu, příjmení staromoravské rodiny, prvotně vladycké a pak panské, jejíž prvotní erb byl páv, později měli polovičný štít, pravé pole zlaté, levé modré a přes oboje stříbrn. páva. Prvotním jejich sídlem byl Petržvald, manství bisk. olomouckého v býv. kraji přerovském. Ti, kteří Petržvald ve XIV. stol. drželi, nenáleželi k tomuto rodu. Zdá se, že předky byli Petr, držitel Košátek a Proskovec, a Jan, držitel Petržvaldu (1437). Na tomto posledním seděl v l. 1441–66 Hanuš erbu páva a na Košátkách vystřídali se r. 1450 Jaroš a r. 1465 Jan. V l. 1470–92 seděl na Petržvaldě Jan starší a r. 1532 jeho syn Jan. Nedlouho potom přip. se bratří Jan, Bernart a Jetřich. Bernart koupil r. 1534 manství Zábřeh, které držel po něm Jetřich, ale později dostalo se potomstvu sestry Kateřiny, vdané za Jeronyma Sirakovského z Pěrkova. Po Bernartovi držel Jetřich také Račice, asi r. 1576 koupené, ale ty zdědil syn jeho Jan (z Josefy Žabkovny z Limburka), jenž byl kr. radou a držel také Petržvald, v l. 1610–14 i Nový Světlov a od r. 1615 Koldštein. Účastniv se povstání následujícího, propadl vše jmění, jež od císaře a biskupa zabráno. Bydlil ještě r. 1625 v Kroměříži. Zchudlému rodu pomohl zase Bernart Diviš, vyženiv s Kunkou ze Zastřizl Buchlov a Žeravice (1630) a před r. 1638 nabyv také Střílek. Byl kr. radou, zemským soudcem, v l. 1638–42 nejv. písařem, od r. 1642 sudí dvorským a vydal r. 1640 výtah z Brněnského sněmu (Jungm., Hist. lit. V., 636). Syn jeho Jan Sigmund koupil r. 1657 statek Roštín, také získal Horní a Dolní Moštěnici. Majestátem ze 7. čna 1650 povýšen do panského stavu král Č., což 24. čce 1658 rozšířeno na starožitné rody. Byl také kr. radou, soudcem zemským, hejtmanem hradištského kraje a zemřel r. 1688. Synové jeho Milota (Amand) Ferdinand a Jan Jetřich rozdělili se r. 1692 tak, že onen dostal Dol. Moštěnici, Střílky a Roštín, tento Buchlov, Žeravice a Horní Moštěnici. Tuto prodal r. 1718, koupiv Tovačov (1715). Zemřel r. 1734, zůstaviv z manž. Anežky Eleonory Kolonky z Felsu syny Sigmunda Karla Gustava a Milotu Antonína. Tento zdědil r. 1724 po bezdětné smrti strýce Miloty vše jeho jmění a od otce dostal t. r. za díl Tovačov. K tomu koupil r. 1739 Cetochovice a Dol. Moštěnici a r. 1745 panství přerovské. Zemřel r. 1762 bezdětek, odkázav jmění své do potomstva bratra svého Sigmunda. Tento držel Buchlov a zemřel v břez. 1751, zůstaviv vdovu Gabrielu ze Schrattenbachu († 1755), syna Bernarta Jana a dvě dcery. Bernart držel statky i po otci i po strýci, ale zemřel již 15. květ. 1763, byv neženat a jsa tohoto rodu posledním. Tovačov a jiné statky někdy Milotovy dostaly se skrze substituci do rodu hrabat z Kuenburka. Ostatní jmění dostalo se sestrám Bernartovým, M. Terezii vdané Berchtoldové a Eleonoře, z nichž onano je r. 1765 ujala a tato, obdrževži hotové peníze, o svobodě žila a r. 1800 zemřela. Sčk.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Petřvaldští z Petřvaldu