Ottův slovník naučný/Peruzzi
| Ottův slovník naučný | ||
| Péruvienne | Peruzzi | Perversita |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Peruzzi |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 575–576. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Peruzzi [-ùci]: Baldassare, malíř a architekt ital. (* 1481 v Accajanu u Sieny – † 1536 v Římě). Vychován byv v Sieně přišel do Říma r. 1503, kdež vynikl jako malíř fresk, stavitel a organisátor nádherných slavností, jež senát římský uspořádal r. 1515. Po plenění Říma r. 1527 opustil město a odebral se na žádost spoluobčanů do Sieny. Povahou byl P. velmi bázliv a nedovedl plně rozvinouti opravdový svůj talent, nicméně zanechal mnoho významných prací. Do r. 1512 zbudoval v Římě villu Ag. Chigiho (Farnesina), již ozdobil též malbami dekorativními, ze kterých vyniká strop mistrným členěním architektonickým, perspektivou a harmoničností barev. Plastických dojmů P. dosahoval používaje též štuku. V l. 1520 až 1527 a 1532–36 byl stavitelem chrámu petrského, na vývoj jeho však vlivu neměl. Dále provedl v Římě Palazzo Massimi alle Colonne, poslední svou práci. V Sieně byl činný jako stavitel republiky a architekt dómu. V Bologni přičítá se mu průčelí paláce Albergatiho, portál kláštera San Michele in Bosco a plány paláce Lambertino. Přímý vliv P-ho jeví San Niccolò a vévodský palác Piův v Carpi. V malířství byl učitelem P-ho Pinturicchio a Sodoma; i po boku Raffaelově pracoval a byl s ním spřátelen. Hlavní díla jeho jsou: v Římě nákresy mosaik pro Santa Croce di Gerusalemme (1508), fresky v chrámě Santa Maria della Pace, zobrazující výjevy starozákonní i novozákonní, k nimž přidružila se později P. Maria v chrámě. Mimo to je v Římě, v Palazzo Chigi, jediný s jistotou P-mu připsatelný obraz, Únos Sabinek. V Sieně P. vyzdobil chrám Fontegiusta freskou zobrazující Císaře Augusta a Sibyllu Tiburskou a villu Belarco Soudem Parisovým. Pohřben v Pantheonu po boku Raffaelově. Srv. Weese, B. P-'s Anteil an dem malerischen Schmucke der Villa farnesina (Lipsko, 1894). – Syn jeho Giovanni Sallustio P. proslul jako stavitel.
2) P. Ubaldino, státník ital. (* 1822 – † 1891). Proslul ve sněmovně toskánské r. 1848 a 1850; r. 1859 byl členem prozatímní vlády a v novém království r. 1861–62 byl ministrem veř. prací; r. 1863–64 byl ministrem vnitra Mnoho vykonal pro rozkvět Florencie, jejíž správu vedl v l. 1864–78. R. 1890 byl povolán do senátu.