Ottův slovník naučný/Perron
Ottův slovník naučný | ||
Perrin | Perron | Perrone |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Perron |
Autor: | Jiří Soukup |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 517. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Nástupiště |
Perron [-ro͡n], franc., v širokém slova smysle nízká kamenná terasa, která se rozprostírá po délce budovy nebo s budovou těsně souvisí a jest opatřena středím. V užším smysle je to mírně zvýšená terasa u přijímacích budov nádražních, kdež obyčejně slouží za shromáždiště obecenstva očekávajícího vlak nebo nastupujícího k jízdě. Střecha těchto p-ů bývá obyčejně nízko položena, odloučeně od střechy budovy, jsouc zřízena na železném sloupoví. Ostatně zove se v nádražích p-em i zvýšený terrain mezi dvěma kolejemi a na silnicích nebo ulicích zvýšené místo dlážděné, kde možno se chodcům uchrániti před povozy přejíždějícími. Sp.