Ottův slovník naučný/Perovsk
| Ottův slovník naučný | ||
| Pérovník | Perovsk | Perovskij |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Perovsk |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 514. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Perovsk, új. město oblasti syr-darjinské v asijském Rusku na pr. bř. ř. Syr-darje uprostřed stepní krajiny rozryté toky řek a průplavy, s výstřed. podnebím (+41°C a –27°C), má 4662 ob. (1897), z nich 186 pravosl., 265 židův a 4114 muhamm., lazaret, měšť. a farní školu a 9 škol muhammedánských, čilý obchod s dobytkem (za 300.000 rub. ročně). Na místě P-a stála chokandská pevnost Ak-mečet, dobytá 28. čce 1853 gen. V. A. Perovským, na jehož počest přezvána P. – Perovský újezd leží v sev.-vých. části oblasti na hranici turgajské na ploše 102.990 km2 pusté stepi prostoupené na sv. nevysokými, kamenitými a bezlesými odhořími hřbetu Kara-tau. Podél Syr-darje pokrývá rákosí a křoví plochu asi 3800 km2, na nichž roztroušeny jsou role zemědělského obyvatelstva. Z řek nejdůležitější jest Syr-darja, pak Sary-su, vlévající se do jez. Telekul, a Ču, ztrácející se v písčinách na vých. újezdu. Jezera (Telekul, Saumalkul, Arys-kul, Aize-kul a j.) zaujímají do 240 km2. Podnebí jest pevninské a drsné, srážek velmi málo (10 cm), z větrů převládá vých. a sev.východní. Obyvatelů jest 135.216 (1897), mezi nimi 1965 pravosl., 296 židův a 132.642 muham., většinou Kirgízů. Školy pravosl. 2»muham. 24. Kirgízové jsou z části kočovní a zabývají se chovem dobytka, jehož počítá se: 41.132 koně, 2482 osli a mezci, 91.475 velbloudů, 26.460 skotu, 860.150 ovcí, 36.364 kozy a 978 vepřův. Továren není, újezdem vede orenburský poštovní trakt, spojující Orenburk s Taškentem. Tšr.