Permutace: 1) P. čili přestava slove v math. změna pořádku jisté skupiny členů čili prvků, vyjádřených číslicemi nebo písmeny, jakož i výsledek této změny; při tom do každé nové skupiny béřeme všecky dané prvky a rozlišujeme jednotlivé skupiny různým seřaděním prvků. Přestavujíce cili permutujíce dané prvky postupujeme od přestavy nejnižší k nejvyšší, tak že jdouce ve skupině dané od pravé strany k levé dospějeme z předcházejících stále vyšších (t. j. pozdějším písmenem abecedy nebo vyšší cifrou označených) prvků na nižší: ten vyměníme s prvkem z následujících za ním v pravo nejblíže mu vyšším a připojíme nahrazený prvek i s ostatními v pravo v přirozeném pořádku. Tak dostaneme ze čtyř prvků (a, b, c, d) tyto p.:
| abcd
|
bacd
|
cabd
|
dabc
|
| abdc
|
badc
|
cadb
|
dacb
|
| acbd
|
bcad
|
cbad
|
dbca
|
| acdb
|
bcda
|
cbda
|
dbac
|
| adbc
|
bdac
|
cdab
|
dcab
|
| adcb
|
bdca
|
cdba
|
dcba
|
Počet
p-cí z
n prvků
2) P. v účetnictví zaujímají 1. příjmy, nemající povahy důchodové, 2. výdaje, jež nejsou ztrátami či náklady. Změnami těmito nenastává ani zvětšení ani zmenšeni celkového majetku, pouze se změní stav součástek dle vzorce: za statek a dojde statek b hodnoty téže, na př. zcizování majetku kapitálového, pohledávky, na něž splátky docházejí, kompensace, novace, cesse, assignace a úvěrní jednání vůbec. Dle zásady p-ci, t. j. za náklad svéstojný, účtovati sluší výrobky (jež nastoupily místo statků k výrobě spotřebovaných) a zejména nově přibylé součástky kapitálu pevného (stavební a zařizovací náklady). Ve mnohých případech bývá v praxi pochybno, zda dávka vzájemná, kterou máme účtovati dle zásady permutační, nespadá spíše do kategorie skutečných vydání hospodářských a správních. Couder vzhledem k tomu uvádí, že s hlediska národohospodářského nelze stavební a p. náklady považovati vždy za rozmnožení, aspoň ne téže hodnoty s nákladem, kapitálu pevného, na př. vojenské dráhy, které bývají passivní, staré památky (Karlův Týn, Prašná věž), zbroj vojenská, dlažby, stoky a pod. zařízení mající zájem veřejný. Náklad vedený na podobná zařízení nelze tudíž posuzovati s hlediska p-cí; neboť jde o obor úkojného hospodářství (povznesení a zachování veřejného blaha, zachování starých památek). Theoreticky lze částky příjmu užité k úhradě nákladu spotřebního jen potud pokládati za p., pokud připustiti lze, aspoň do jisté míry, prospěch ať soukromý či veřejný, jakožto majetek účtovatelný, na př. stavba nemocnice. Rubriky kameralistické mimořádných účinů (stavby, koupě nemovitostí atd.) a nepůsobných příjmů a vydání jsou skutečnými p-mi. Ježto čásť p-cí vede se v kameralistice samostatně, jiná (stavební zařízení, inventář a p.) na rubrikách hospodářských, jest nesrovnalost tato přední vadou peněžního účtu J. Kneisl.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Permutace