Ottův slovník naučný/Periplus
| Ottův slovník naučný | ||
| Periploca | Periplus | Peripolos |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Periplus |
| Autor: | Justin Václav Prášek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 485–486. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Periplus (περίπλους, také παράπλους, t. j. plavba kolem nebo podél), příručky plavců ve starověku, vzniklé v Řecku průběhem VI. stol. př. Kr. a tvořící protivu cestovním rukojetem po souši (περιήγησις nebo περίοδος). Napodobeny byly p-ly nepochybně dle vzorů foinických a karthaginských, z nichž p. Hannónův přeložen byl do jazyka řeckého a Himilkonův byl pramenem pozdějším spisovatelům řeckým i římským. Řecké p-ly byly velmi přesny, popisujíce plavbu podél břehův, od přístavu k přístavu, s udáním vzdálenosti dle stadií, též dle denních plaveb. Do některých p-lů byly po způsobu našich cestovních příruček pojaty i důležitější údaje historické a popisy zeměpisné. Nejstarší p-ly nás nedošly, ba nejsou známa ani jména jejich původcův, jakkoli není pochybnosti, že kolovaly již za dob Hérodotových, neboť spisovatel tento zajisté z p-lů nyní ztracených přejal určité zprávy o plavbách po Černém moři a Chvalinském plese. S počátku VI. stol. př. Kr. Skylax z Karyandy po rozkaze Dareia I. plavil se zálivem Arabským a vydal o plavbě této p., pohříchu ztracený. Nejstarší nás došlý p. pochází ze IV. stol. př. Kr. (dle G. F. Ungra z r. 356) a nadepsán jest περίπλους τῆς θαλάσσης τῆς οἰκουμένης Εὐρώπης καὶ Ἀσίας καὶ Λιβύης. Mylně sice přičítán jest Skylakovi, ale pro zeměpisné poznání tehdejší doby jest na výsost důležitý. Z rozkazu Alexandra Vel. Nearchos plavil se r. 326–325 př. Kr. od ústí indského k ústí eufrátskému, ale p. jeho, z něhož zvláště čerpali Arrián a Strabón, jest ztracen. Někdy ve II. stol. př. Kr. vznikl p.-všech tří zemědílů, složený ve verších iambických a připisovaný novější dobou Skymnu Chijskému. Za vlády rodu Theodosiova neznámý sic Markianos z Hérakleie sepsal περίπλους τῆς ἔξω θαλάσσης, celkem dosti dobře zachovaný. Jím zakládá se περίπλους εὐξείνου πόντου neznámého spisovatele, rovněž zachovaný. Mnohem později vznikly p-ly u Římanův. Ani Agrippova mappa říše Římské ani mappa světa dle Peutingra přezvaná nemají údajův o mořských cestách i vzdálenostech. V polov. IV. stol. po Kr. vznikl p. Rufia Festa Aviena, ve verších psaný (Ora maritima), jehož podkladem jsou plavecké příručky karthaginské a nepochybně i údaje Pytheovy, zpracované v neznámém řeckém p-lu z doby Augustovy. Pšk.