Ottův slovník naučný/Perioophoritis

Údaje o textu
Titulek: Perioophoritis
Autor: Václav Rubeška
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 484. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Perioophoritis (z řec. óoforon, vaječník) jest ohraničený zánět pobřišnice kolem vaječníků. Jest spojen s výpotkem vláknitým (fibrinosním), syrovátečným (serosním) anebo hnisavým (purulentním). Vláknitý způsobuje slepeniny a srůst vaječníku s okolními útrobami, s vejcovodem, širokým vazem děložním, dělohou, kličkami střevními; výpotek tekutý jest uložen mezi těmito slepeninami a těmito útrobami. Onemocnění je buď jednoneb oboustrané. Nejčastější příčina jest nákaza gonorrhoická č. kapavková (viz Gonorrhoea). Kapavka u žen rozšiřuje se často na sliznici celých rodidel, od lůna až na vejcovody a z těchto přechází zevním jich otvorem na okolní pobřišnici a způsobuje její zánět čili perisalpingitidu a p-idu hlavně s vláknitým výpotkem. Jiné příčiny jsou infekce puerperální (za porodu) a její rozšíření na vaječníky a pobřišnici, jakož i tyfová a pneumonická (zánětu plicního). V těchto případech docházívá k zánětům hnisavým a hlízám vaječníkovým, jakož i okolní pobřišnice. Nemoc ta začíná prudce s horečkou, silnými bolestmi v podbříšku, nadmutím života, těžkostmi žaludečními i vrhnutím a vede k provalení hnisavého výpotku do střeva, pochvy nebo měchýře močového a k uzdravení nebo vyžaduje operativního odstranění nebo může vésti k smrti. P. z nákazy gonorrhoické počíná se obyčejně plíživě bez horečky jen s bolestmi v podbříšku a kříži, častým a bolestným nucením na moč, bolestmi při kohabitaci a při stolici, bolestmi při čmýře. Obtíže nutí někdy nemocnou ležeti 2–3 týdny, pak ulevují, aby se po kratší nebo delší době opět zhoršily, a tak trvává zánět s polepšeními a zhoršeními obtíží po mnoho let, někdy až do doby pohlavní odkvetlosti. Pobřišnice bývá zachvácena po kapavkové nákaze jednou v málo nedělích, jindy po měsících a letech, někdy po potracení, někdy po porodu v pravý čas. Neplodnost bývá častým následkem. V městech je kapavka u mužů velmi rozšířena a jsouc považována za onemocnění ne nebezpečné, nebývá podrobována řádnému a dosti dlouhému léčení a trvává s nepatrnými příznaky po léta. Muži ti sami pokládají se za zdravé a vstupují do manželství. V něm, ničeho netušíce, přenášejí na své manželky kapavku a utrpení těchto, hnisavý a hlenovitohnisavý výtok, hojná a bolestná čmýra, pálení při močení, časté nucení na moč, opruzení zevních rodidel – se počíná a zánětem pobřišnice pánevní se stupňuje. Někdy je nutno zanícené vejcovody a vaječníky i s okolními exsudáty operativně odstraniti. Ra.