Ottův slovník naučný/Pencik

Ottův slovník naučný
Pence	Pencik	Penck

Údaje o textu
Titulek:	Pencik
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 441. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pencik z Penciku, příjmení vladycké rodiny původu bezpochyby slovanského, ale poněmčené, která mívala statky v Míšeňsku, Lužici a Čechách. Erb (jako Kaplířův): na modrém štítě orličí křídlo s červ. a bílou šachovnicí. Předek jejich Čáslav připomíná se již r. 1261 a r. 1321 bratří Heralt, Kunrát a Zdislav, jsouce osedlí v okolí Zhořelce. Statek Pencik teprve r. 1491 prodán obci zhořelecké od Hanuše staršího a bratří Jiříka, Hanuše, Lajtra a Baltazara. Lajter odešel pak do Čech, kde získal před r. 1502 statek Stružnici. Baltazar, seděv napřed ve Stružnici, koupil r. 1539 Žandov a r. 1543 Bukovinku. Snad byl synem jeho Mikuláš, jenž držel Žandov a r. 1564 získal Stružnici. Týž rozšiřoval lutheránství na svém statku. Statek Stružnici daroval r. 1574 manž. Kuně z Miliny. Žandov měl pak Baltazar a bratr jeho Karel Bukovinku. Tento zemřel před r. 1577, zůstaviv syny nezletilé Mikuláše a Jindřicha, kterým nebylo možno statek zadlužený zdržeti. Avšak zůstal jim díl Stružnice, který držel r. 1600 Jindřich, přečkav bratra. Při konfiskaci odsouzen Jindřich statku Horní Libchavy, který r. 1614 koupil. Adam zůstal v držení statku Betlsdorfu a Albrecht Žandova, avšak tento vystěhoval se r. 1628 ze země a protože r. 1631 s nepřítelem se vrátil, týž statek zabrán. Od té doby žádný z této rodiny v Čechách nebydlil, ač potomci snad ještě žijí v Sasích nebo Slezsku. Sčk.