Ottův slovník naučný/Pelota

Údaje o textu
Titulek: Pelota
Autor: Duchoslav Panýrek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 435–436. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pelota (franc. pelote, klubko či polštářek na jehly) zove se v chirurgii polštářek na tvrdé podložce umístěný. jehož účelem je působiti na některé ohraničené místo těla lidského stálým, ale pružným tlakem. Dělá se obyčejně z rukavičkové kůže na kovovém štítku připevněné a žíněmi podestlané. Nejčastěji slouží p. k zadržování útrob při kýle, jsouc součástkou kylního pásku (v. t.). Tu bývá obyčejně zaokrouhlená a přechází v péro buď pevně nebo kloubem s ním souvisejíc. Plocha k tělu obrácená je vlastní polštář, spočívající na kovovém štítku, jenž nese knoflíky, na kterých se upínají řemínky. Tvar p-ty kýlní je rozličný dle toho, jakou kýlu má zadržovati; dle toho řídí se i velikost p-ty. Dobrá p. má přiléhati k tělu všude stejnoměrně na žádoucím okrsku, nemá však na žádném místě tlačiti, sice by způsobovala otlačeniny. Ovšem nesmí také býti volna a má tkvíti pevně a neposunovati se při pohybech těla.

Dále mluvíme o p-tě u tourniquetů, to jest přístrojů, jež stlačením cévy mají krvácení z poraněné cévy zameziti nebo roztaženou tepnu tísniti. Tu zove se p-tou polštářek, který šroubem k místu příslušnému přitlačíme. Také nazýváme p-tou polštářek, který po rozmačkání návní kosti místo ono má trvale tlačiti, aby se návní kosť znova nevytvořila. Pnrk.