Pegasus (astr.), dosti rozsáhlé souhvězdí severního nebe, ohraničené Vodnářem, Rybami, Andromedou, Ještěrkou, Labutí, Liškou, Delfínem a Hříbětem, v němž Heis udal 178 hvězd pouhým okem viditelných, z nichž nejjasnější jsou 2 vel. 2. Zobrazoval se jako předek koně s hlavou dolů a na západ obrácenou. P. snadno se pozná po velikém čtverci, utvořeném 4 jasnými hvězdami, a to α Andromedy, pak α (Markab), β (Šeat) a γ (Algeníb) P-sa. Z jasnějších hvězd jsou podvojné: ε, hlavní vel 2., průvodce vel. 7,8; χ potrojná, hlavní vel. 4,3, průvodci vel. 5 a 10,8; první dvě mají nejkratší známou dobu oběhu 11,42 let; η potrojná, A vel. 4, B 10,1, C 10,1; ξ též potrojná, A vel. 6, B vel. 12, C ještě menší; β, nepravidelně měnlivá, má průvodce velikosti 11. Menších podvojných je několik. Měnlivy jsou mimo β R, (Hind 1848, v max. 7,5, v min. 13. vel., perioda dosud nejista), S (Marth, v max. 7,5, v min. 12 vel., perioda 317,5 dne), U (Chandler 1895, náleží k typu Algola). Z mlhovin znal již Maraldi r. 1745 mlhovinu mezi δ P-sa a β Equulei, W. Herschel poznal v ní r. 1783 kulovitou hvězdokupu o průměru 6'. Druhou jižně od α Pegasi objevil W. Herschel 19. říj. 1784. Nakreslili ji D'Arrest, Tempel a Rosse, ale pravá podoba její objevena byla teprve fotografií. VRý.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Souhvězdí Pegase