Ottův slovník naučný/Pedicularis
| Ottův slovník naučný | ||
| Pedicellina | Pedicularis | Pediculati |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pedicularis |
| Autor: | Jan Vilhelm |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 392–393. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Pedicularis L., všivec (Läusekraut), rostlinný rod čeledi krtičníkovitých (Scrofulariaceae). Byliny s jednoduše nebo dvakrát zpeřenými listy; květy mají kalich nestejně pětiklaný nebo dvoupyský se zuby nebo pysky řeřabatě laločnatými a vroubkovanými, korunu tlamatou, tobolku dvoupouzdrou a semena tečková nebo s mřížovitými prohlubinkami. Jsou to po většině rostliny alpské. V Čechách rostou jen 3 druhy. P. sudetica Willd., v. krkonošský, jest nejrázovitější rostlinou nejvyšších hřebenů Krkonoš, zbytek z flory glaciální, kdež na bařinných lukách, zejména na planině pod Sněžkou a na Labské louce, jest dosti hojným. Z vytrvalého, šupinatého oddenku vyrůstá jednoduchá lodyha, jež na zpodu má listy veliké, hřebenitě peřenosečné a nad nimi jest do polou bezlistá, končíc dosti hustým a huňatým hroznem. Jednotlivé květy mají kalich do polovice 5klaný, uštů kopinatých, drobně pilovitých. Koruna jest krvavě nachová a její hoření pysk ohýbá se srpovitě. Kvete v čnu a čnci. P. silvatica L., v. lesní, jest hojný na mokrých lukách a na bařinách lesních. Lodyha hlavní tohoto druhu jest zkrácená a skoro od zpodu hroznovitá, nejdoleji s vedlejšími lodyhami položenými nebo vystoupavými. Listy přízemní jsou malé, peřenodílné, s úkrojky zúženými a již za květu namnoze bývají uschlé. Kalich bývá 5hraný, nestejně 5klaný, sítnatě žilnatý, uštů laločnatě zubatých. Koruna růžově nachová má hoření pysk s přílbou náhle a strmě skloněnou, na dolejším kraji pak bezzubý, kdežto ušty doleního pysku jsou skoro stejně veliké a odstálé. Kvete v květ. a čnu. P. palustris L., v. bahenní, podobně jako předešlý druh jest hojný na mokrých lukách a v příkopech. Tento druh má lodyhu přímou, prodlouženou, listnatou a na konci hroznatou. Úkrojky listů protisečných jsou trochu oddálené. Kalich bývá 10–15hraný, nezřetelně žilnatý, 2pyský; pysky kadeřavé, ohrnuté, laločnatě vroubkované. Koruna světle nachová, zřídka bílá, má hoření pysk s přílbou zvolna šikmo skloněnou, na dolením kraji uprostřed na obou stranách se zoubkem. Kvete v čnu a čnci. Poslední dva druhy nepříjemně páchnou a chutnají a proto náležejí k rostlinám podezřelým. Na pastvinách obyčejně dobytek se jim vyhýbá a odvaru těchto bylin používá se proti vším u domácích zvířat. Usušených listů jiných cizozemských druhů P. lanata L. a P. verticillata L. upotřebuje se podobně jako čajových. Vm.